Na nižší dynamiku spotřebitelských cen v srpnu působil hlavně výrazný pokles cen pohonných hmot. Ty se snížily oproti předchozímu měsíci v průměru o 9,8 procenta, když odrážely korekci cen surové ropy na světových trzích. Příspěvek pohonných hmot k celkové meziměsíční inflaci tak byl -0,3 procentního bodu.
Zvolnění cenového růstu zaznamenala velká část spotřebitelských cen, včetně potravin. Meziroční inflace zpomalila poprvé od loňského června, tedy po více než roce trvající akceleraci. Její dynamika se snížila z červencových 17,5 na 17,2 procenta v srpnu. To bylo méně, než čekala naše prognóza i konsensus trhu (oboje 17,7 %, pozn. aut.). Prognóza České národní banky (ČNB) pak činila 19,3 procenta.
Nejvíce k meziroční inflaci nadále přispívaly vyšší náklady související s bydlením. Jejich podíl byl zhruba třetinový. Meziroční růst nákladů spojených s bydlením však mírně zpomalil z 23,1 na 22,9 procenta.
Z důvodu vysoké srovnávací základy zpomalil růst imputovaného nájemného (z 19,3 % na 18 %), zatímco růst cen energií dále mírně zrychlil z 38,9 na průměrných 40,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření se však dynamika cen energií opět snížila z 1,6 na 1,1 procenta. Nadále tak platí, že průsak vysokých velkoobchodních cen elektřiny a plynu do spotřebitelských cen je hodně pozvolný.
Je možné, že meziroční inflace již dosáhla svého vrcholu. Spolu s pouze pozvolným průsakem vysokých velkoobchodních cen energií do spotřebitelských cen by k tomu měla přispět také plánovaná opatření české vlády, jako je energetický tarif, odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, či zastropování cen.
K nižší cenové dynamice by měl přispět i pokles spotřebitelské poptávky či vyšší srovnávací základna.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
