Dosáhla již inflace svého vrcholu?

Názor
Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. V meziměsíčním vyjádření činil 0,4 procenta, po předchozích 1,3 procenta. Po sezonním očištění růst zpomalil z 1,2 na 0,8 procenta. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se tak snižovala čtvrtý měsíc v řadě.
Růst spotřebitelských cen v srpnu dále zpomalil. Sezonně očištěná meziměsíční inflace se snižovala čtvrtý měsíc v řadě. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Na nižší dynamiku spotřebitelských cen v srpnu působil hlavně výrazný pokles cen pohonných hmot. Ty se snížily oproti předchozímu měsíci v průměru o 9,8 procenta, když odrážely korekci cen surové ropy na světových trzích. Příspěvek pohonných hmot k celkové meziměsíční inflaci tak byl -0,3 procentního bodu.

Zvolnění cenového růstu zaznamenala velká část spotřebitelských cen, včetně potravin. Meziroční inflace zpomalila poprvé od loňského června, tedy po více než roce trvající akceleraci. Její dynamika se snížila z červencových 17,5 na 17,2 procenta v srpnu. To bylo méně, než čekala naše prognóza i konsensus trhu (oboje 17,7 %, pozn. aut.). Prognóza České národní banky (ČNB) pak činila 19,3 procenta.

Nejvíce k meziroční inflaci nadále přispívaly vyšší náklady související s bydlením. Jejich podíl byl zhruba třetinový. Meziroční růst nákladů spojených s bydlením však mírně zpomalil z 23,1 na 22,9 procenta.

PSALI JSME:
Inflace zpomaluje, což je poměrně nečekané. Uhlí či dřevo zdražují výrazněji, než elektřina, Češi se horečně předzásobují

Z důvodu vysoké srovnávací základy zpomalil růst imputovaného nájemného (z 19,3 % na 18 %), zatímco růst cen energií dále mírně zrychlil z 38,9 na průměrných 40,2 procenta. V meziměsíčním vyjádření se však dynamika cen energií opět snížila z 1,6 na 1,1 procenta. Nadále tak platí, že průsak vysokých velkoobchodních cen elektřiny a plynu do spotřebitelských cen je hodně pozvolný.

Je možné, že meziroční inflace již dosáhla svého vrcholu. Spolu s pouze pozvolným průsakem vysokých velkoobchodních cen energií do spotřebitelských cen by k tomu měla přispět také plánovaná opatření české vlády, jako je energetický tarif, odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie, či zastropování cen.

K nižší cenové dynamice by měl přispět i pokles spotřebitelské poptávky či vyšší srovnávací základna.

Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Důchodci letos výrazně porazí inflaci. Průměrná starobní penze vzroste o 4,4 procenta nad inflaci

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Euru se na žádné frontě příliš nedařilo

Po úterní vlně optimismu, která se přehnala finančními trhy, byla ve středu situace na trhu klidnější, euro své úterní zisky korigovalo. Kurz USD/EUR se tak nad paritu nepodíval, naopak se během úterní evropské …

Sazby hypoték v říjnu opět nepatrně klesly

Průměrná nabídková sazba hypoték v říjnu podruhé v řadě nepatrně klesla. Průměrná nabídková sazba hypoték za poslední měsíc (září) klesla o tři bazické body a k 3. říjnu činila 6,20 procenta ročně. Vyplývá to …

Daň z mimořádných zisků je ekonomický nesmysl

Vláda sice teprve projedná detaily, jedno je ale jisté: Financovat zastropování cen energií má pomoci daň z mimořádných zisků uvalená především na výrobce energie. Podle prvních náznaků se má pohybovat mezi 40-60 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

O vyšší plat si řekne jen pětina Čechů, nejméně v Evropě

Průzkum
Ani nejvyšší inflace za posledních 30 let nepřiměje české zaměstnance, aby si v práci řekli o přidání. V nejbližších měsících se pouze necelá pětina Čechů chystá říct si o zvýšení platu. To je suverénně nejméně v Evropě a výrazně za světovým průměrem, který činí 35 procent.