Jen zadlužení čínských korporací přesahuje 150 procent tamního hrubého domácího produktu (HDP). Dluhy místních samospráv jsou v řádu dalších 80-90 procent HDP. Dluhy domácností nejsou tak vysoké jako jinde, ale do značné míry souvisejí s problematickým realitním trhem.
Když se nějaká země propadne do bilanční recese, mají všichni aktéři v rámci ekonomiky, veřejní i soukromí, vysokou motivaci splatit své dluhy, aby vyrovnali svou bilanci. Tato snaha zlepšit stav vlastních financí však ještě zhorší společné vyhlídky, protože torpéduje hospodářské aktivity i ceny.
Vláda si může pro cestu z bilanční recese zvolit různé cesty, ale všechny jsou spojené se značnými riziky. Pokud dluh odepíše, ekonomika splaskne a zruinuje majetnou třídu věřitelů. Když nic neudělá, může se země potácet v problémech celá desetiletí.
Jestliže – tak jako Čína – vytváří obrovské obchodní přebytky, aby nápravu bilance financovaly jiné země, riskuje hněv ostatních národů a obchodní války. Pokud si pomocí značných fiskálních stimulů vynutí reflaci, může inflace vyvolat společenské nepokoje.
Čína v roce 2025 směle vsadí na to, že jedinou odpovědí je reflace, a je přesvědčena, že inflační rizika zvládne. Spustí kolosální komplex fiskálních iniciativ a na rok 2025 a 2026 přislíbí celkem více než 50 bilionů jüanů (zhruba 7 bilionů dolarů, pozn. aut.).
Značná část jde prostřednictvím digitální měny e-CNY přímo do spotřebitelských kapes, takže se nevyužije ke splácení dluhů, ale putuje přímo do ekonomiky. Čína své stimuly spojí se značnou mírou sociálního inženýrství a motivuje firmy, aby zkrátily pracovní dobu, takže vzroste kvalita života. Je více volného času, zvýší se spotřeba, zakládají se nové společnosti, vznikají nové rodiny a rodí se více dětí.
Možné tržní dopady: Silné reflační účinky v Číně i ve světě, vzestup rozvojových trhů a zejména Číny ve srovnání s trhy rozvinutými, vyšší světové ceny komodit a silnější čínský jüan.
Autorka je tržní stratéžka Saxo Bank
(Redakčně upraveno)
Pokračování zítra
