Ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič uvedl, že v roce 2021 bylo v zemích Evropské unie registrováno 1,75 milionů nových osobních elektrických vozidel, meziročně o dvě třetiny více. Zatímco v roce 2020 představoval podíl na všech registrovaných aut 10,5 procent, vloni to bylo už 18 procent.
Bateriových elektrických vozidel bylo registrováno 878 tisíc (více než 9% podíl, meziročně nárůst o zhruba 63 %), plug-in hybridních pak o něco méně: 867 tisíc, což představuje téměř devítiprocentní podíl a meziroční nárůst o bezmála 71 procent.
„S 1,3procentním podílem bateriových elektrických vozidel patřila v roce 2021 České republice dvacátá pátá příčka, za námi s 0,8procentním podílem skončil jen Kypr. Ze zemí V4 byl na Slovensku evidován 1,5procentní podíl, v Polsku 1,6procentní podíl a v Maďarsku 3,5procentní podíl. Nejvyšší podíly bateriových elektrických vozidel byly evidovány v Nizozemsku (19,9 %), Švédsku (19,1 %) a Rakousku (13,9 %),“ uvedl Frič.
Příznivější letošek?
V případě plug-in hybridních aut pak byl podle Friče v České republice evidován 1,9procentní podíl, což ve srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie stačilo na 17. příčku, ze zemí V4 je na tom hůře Slovensko s 1,5% podílem, ovšem lépe Polsko (2,1 %) i Maďarsko (3,5 %). Nejvyšší podíly plug-in hybridních vozidel byly evidovány ve Švédsku (25,9 %), v Dánsku (21,8 %) a Finsku (20,5 %).
„Ta data nejsou zrovna nejoptimističtější,“ přiznal Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu. „Je však třeba si uvědomit, že v loňském roce nebyly k dispozici žádné evropské prostředky, které v minulosti třeba stály za podporou nákupu elektromobilů pro podnikatele. To by se letos mělo podle mých informací změnit, a tak věřím, že letošní čísla budou určitě příznivější.“
Mimo uvedená elektrická vozidla meziročně o 60 procent vzrostly také registrace hybridních vozidel (20procentní podíl) a mírně také vozidla plynová. Naopak benzínových vozidel bylo registrováno o 18 procent méně (40procentní podíl), naftových dokonce o 31 procent méně (20procentní podíl).
Mínus 616 vozidel
Zatímco počet i podíl bateriových elektrických vozidel se v zemích EU v uplynulém roce meziročně významně zvýšil, vývoj v České republice byl opačný. V České republice bylo vloni registrováno 2 646 bateriových elektrických vozidel, meziročně o 616 méně.
„Téměř pětinový meziroční pokles počtu registrací osobních bateriových elektrických vozidel nás v kontextu vývoje uplynulého roku nepřekvapil. Je třeba si uvědomit, že v prosinci 2020 došlo ke skokovému nárůstu registrací nově uváděných vozidel na trh – konkrétně šlo o 741 bateriových elektrických vozidel Škoda Enyaq, která byla registrována na Škoda Auto. Za celý uplynulý rok bylo registrováno 738 uvedených vozidel, přestože se jednalo suverénně o nejregistrovanější nový osobní BEV, ani celoroční bilance nevyrovnala tu prosincovou v roce 2020,“ poznamenal Jindřich Frič z Centra dopravního výzkumu.
Zajímavé je srovnání počtu elektromobilů na počet obyvatel. „Srovnali jsme přírůstky registrací nových osobních bateriových elektrických vozidel za posledních pět let, tedy za období 2017 až 2021, na počet obyvatel. Zatímco v absolutních počtech bylo nejvíce bateriových elektrických vozidel registrováno v Německu, Francii a Nizozemsku, v relativním srovnání bylo nejvíce těchto aut registrováno v Nizozemsku (13 406 na 1 milion obyvatel), Lucembursku a Švédsku,“ uvedl Lukáš Kadula, výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.
České republice s 727 bateriových elektrických vozidel na milion obyvatel v tomto srovnání patřila podle Kaduly 17. příčka, ze zemí V4 je na tom lépe Maďarsko (1 153), naopak hůře Slovensko (500) a Polsko (354).
Miliardy na dobíjecí stanice
Ministerstvo dopravy chce podle ČTK investovat do roku 2027 do budování dobíjecích stanic pro elektromobily 5,5 miliardy korun. Dalších zhruba 500 milionů půjde na vodíkové čerpací stanice. Dosud ministerstvo prostřednictvím Operačního fondu Doprava investovalo zhruba miliardu.
V současnosti je v provozu kolem 800 dobíjecích stanic pro elektromobily, což je asi 1,5 tisíc dobíjecích bodů. Celkově dosud ministerstvo podpořilo výstavbu 2,3 tisíc dobíjecích bodů, z nichž část je ve výstavbě.
Za šest let chce ministerstvo investovat do výstavby zhruba 17 tisíc dobíjecích míst o různém výkonu. Součástí záměru by mělo být rovněž 4 tisíce nízkovýkonných dobíječek v lampách pražského veřejného osvětlení. Vedle ČEZ je jedním z velkých zřizovatelů i Pražská energetika, která hodlá do konce roku zprovoznit dalších 150 stanic. „Ten proces se zrychluje. To co trvalo deset let, bude nyní trvat jeden až dva roky a poté třeba jen půl roku,“ uvedl Pavel Elis, generální ředitel PRE.
Petr Starý
V elektromobilitě Česko nemá za sebou oproti jiným evropským zemím úspěšný rok.
A kdypak si koupím elektrovozítko já ? No až s ním ujedu na jednu „nádrž“ standardní vzdálenost 1000 km, až si dám u pumpy kafe a budu za tu dobu mít „plnou nádrž“, až životnost baterie bude 15 let, no a až ho koupím za stejnou cenu, jako diesel. To je celý !
Kde veznemem dost levné energie na dobití tolik aut na baterky? Kdy bude baterka mít delší životnost než nyní kdy výrobci dávají záruku na baterku 8 let a pak už dávají ruce pryč od baterie…..Kdy bude baterka vážit pár desítek kg místo dnešní půl tuny……O ceně baterie se nemá smysl bavit,když do obyčejného elektrokola stokí baterka 16000 kč a elektroskútru 35000 kč.Ano,zajímám se hodně o elektrické pohony(mám v tomto oboru vzdělání) a tak můžu s klidným svědomím říct že doba na elektrické auto ještě nenastala.Nejdřív za 10 let.Zatím je jediné levné ježdění na LPG nebo chodit pěšky ….
Ještě jedno auto na benzín a příští už elektro :-).
V clanku bych zmenil slovicko „hure“ na tom byl uz jen Kypr na „lepe“. Na to muzeme byt velmi pysni ze mame i v EU stale alespon trochu volny trh s auty
Taky to tak vidím!