Nedařilo se ani stavebnictví, kde meziměsíčně výrazně propadla především složka inženýrského stavitelství. Otázkou je, zda výstup sektorů již nezačne být limitován nejen chybějícími vstupy či jejich vysokými cenami, ale i klesající poptávkou. Ta již začíná narážet na svou kapacitu vysoké ceny absorbovat.
V průmyslovém sektoru zklamala nejenom data za duben, k horšímu byla revidována čísla i za předchozí měsíc. Dubnový meziměsíční pokles o 0,8 procenta znamená, že meziroční dynamika spadla z -1,4 procenta v březnu na -6,4 procenta. Roli sehrál fakt jednoho pracovního dne méně v letošním dubnu oproti loňsku. Po očištění o kalendářní efekty tak meziroční dubnový pokles činil -3,8 procenta.
Z hlediska struktury se nedařilo zejména automobilovému průmyslu, kde se potíže s dodávkami projevují nejvíce. Výroba motorových vozidel tak spadla po očištění o kalendářní dny o 15,7 procenta meziročně, výroba ostatních dopravních prostředků pak dokonce meziročně o 28,2 procenta.
Zpracovávatelský průmysl jako celek je níže o čtyři procenta. Jsou ale i odvětví, která rostou, jako například oděvní a potravinářský průmysl, výroba nápojů, papírenský, kovodělný či strojírenský průmysl.
Nepotěšil ani vývoj nových zakázek. Ty v dubnu klesly o 2,2 procenta meziměsíčně po sezónním očištění. S výjimkou chemického a strojírenského průmyslu klesly objednávky ve všech sledovaných odvětvích.
Nedařilo se ani zahraničnímu obchodu. Ten v dubnu překvapil deficitem 28,4 miliardy korun, když trh čekal zhruba polovinu. Na výsledku se negativně podepsaly vysoké ceny ropy a zemního plynu a snaha se zemním plynem předzásobit.
Deficit v této kategorii byl tak meziročně o 24,5 miliardy korun hlubší. Vymazal tak téměř celý přebytek obchodu s motorovými vozidly, který byl navíc o 11,4 miliardy korun meziročně nižší.
Meziměsíčně se po sezónním očištění vývoz zvýšil o 1,3 procenta, dovoz o 5,3 procenta. Zatímco za první čtyři měsíce loňského roku dosáhla bilance zahraničního obchodu přebytku 81,9 miliardy korun, v letošním roce to byl naopak deficit 37,9 miliardy korun. Za celý letošní rok tak bilance skončí také s vysokou pravděpodobností v červených číslech.
Ve stavebnictví v dubnu pokračoval negativní vývoj. Tamní produkce v souhrnu klesla meziměsíčně o 1,9 procenta po předchozím poklesu o 2,4 procenta. Zatímco na přelomu loňského a letošního roku stavebnictví zaznamenalo poměrně silné oživení, nyní už se nachází opět v poklesu. K prohloubení meziměsíčního poklesu došlo v inženýrském stavitelství, a to z 2,4 procenta v březnu na dubnových -7,7 procenta.
V pozemním stavitelství produkce po předchozím poklesu meziměsíčně vzrostla, avšak pouze o skromných 0,7 procenta. V dubnu se navíc poměrně výrazně snížil počet vydaných stavebních povolení (meziměsíčně o 9,2 %). Meziroční růst celkové stavební produkce o čtyři procenta souvisel s nízkou srovnávací základnou loňského roku.
Vyhlídky pro celý letošní rok tak nejsou nikterak růžové. Průmyslová produkce letos podle nás poklesne, když naše dubnová prognóza počítá s celoročním snížením reálné průmyslové výroby zhruba o procento. Za první čtyři měsíce činilo meziroční snížení 1,3 procenta, přičemž ani pro další měsíce nebudou průmyslníkům nahrávat přetrvávající potíže v subdodávkách a zdražující se komponenty pro výrobu včetně energií.
Postupně se ale bude z meziročního pohledu snižovat statistická základna. Nesnadná situace v českém průmyslu spolu s vysokými cenami energií plus snahou se energetickými surovinami předzásobit uvrhnou do červených čísel i zahraniční obchod. Otazníky visí i nad českým stavitelstvím, kde by rostoucí ceny vstupů i hypoték mohly již začít limitovat poptávku po stavebních pracích.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
