Vysoká inflace vede k výraznému poklesu reálných příjmů domácností, což se projevuje jak v horší náladě mezi spotřebiteli, tak ve zhoršování situace v maloobchodu. V průmyslu se indikátor důvěry v prosinci meziměsíčně zlepšil, i tak ale z historického pohledu zůstává na velmi slabé úrovni.
Celková důvěra v tuzemské ekonomice se prosinci po symbolickém listopadovém nadechnutí vrátila ke zhoršování a klesla na svoji nejslabší úroveň od loňského března. Pokles důvěry v české ekonomice byl tažen zhoršením sentimentu ve stavebnictví, v maloobchodu a mezi spotřebiteli.
V případě stavebnictví hlásí průzkum velmi slabé hodnocení současné poptávky a prohloubení pesimismu ohledně výhledu celkové ekonomické situace do dalších měsíců. Indikátor důvěry v sektoru stavebnictví nicméně zůstává nad svým dlouhodobým historickým průměrem a vidíme zde tak prostor pro další zhoršování.
Růst úrokových sazeb a zdražování úvěrů totiž velmi pravděpodobně i nadále povedou k poklesu poptávky po hypotékách a obecně k poklesu stavební aktivity. V případě maloobchodu se zhoršilo jak hodnocení celkové ekonomické situace za uplynulé tři měsíce, tak očekávání celkové ekonomické situace do dalších měsíců.
Vysoká inflace a její nepříznivý dopad do reálných příjmů domácností se projevuje jak v horší náladě spotřebitelů, tak ve zhoršování situace v maloobchodu. Spotřebitelé, respektive domácnosti, hlásí zhoršení své finanční situace a plánují odkládat větší nákupy.
Ve službách se celková důvěra v prosinci meziměsíčně nezměnila, z průzkumu je ale patrné výrazně horší očekávání ekonomické situace do příštích třech až šesti měsíců. Mírně se zlepšila nálada v průmyslu, což odpovídá obdobným průzkumům z Německa a z řady dalších evropských zemí.
Mezi podnikateli v průmyslu se zlepšilo očekávání poptávky a celkové ekonomické situace do dalších měsíců, přesto je ale důvěra v průmyslu výrazně pod svým dlouhodobým průměrem.
Prosincový průzkum spotřebitelské a podnikatelské důvěry podporuje očekávání, že česká ekonomika v letošním závěrečném čtvrtletí zopakuje mezikvartální pokles hrubého domácího produktu (HDP) a vstoupí tak do technické recese.
Na tuzemské spotřebitele nepříznivě působí růst životních nákladů a s tím související pokles mezd, což se nepříznivě projevuje v maloobchodu a záblesky pesimismu jsou z průzkumu patrné také v případě služeb. Celková situace v tuzemské ekonomice bude v kombinaci s vysokými úrokovými sazbami vytvářet v nejbližších měsících nepříznivé tlaky v sektoru stavebnictví.
Čerstvé průzkumy z eurozóny nicméně podporují scénář, dle kterého by recese v Evropě obecně nemusela být dlouhá a hluboká, což by mohlo platit i o české ekonomice.
Dle našich předpokladů zopakuje HDP České republiky v letošním závěrečném čtvrtletí mezikvartální pokles, v prvním čtvrtletí 2023 by se ale HDP mohl víceméně stabilizovat a počínaje druhým čtvrtletím 2023 očekáváme obnovení mezikvartálního růstu české ekonomiky.
Za celý rok 2022 očekáváme růst HDP České republiky tempem 2,5 procenta, v roce 2023 by pak měl celoroční růst české ekonomiky zpomalit zhruba na 0,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom společnosti Generali Investments CEE
(Redakčně upraveno)
