Účastnický nebo transformovaný fond má v Česku téměř polovina občanů. Podle údajů Asociace penzijních společností je ve třetím pilíři důchodového systému 4 402 008 účastníků. Z toho je 36 procent v účastnických fondech, které od roku 2013 nahradily penzijní připojištění.
Celkově mají lidé v penzijním spoření 574,17 miliardy korun a z toho je cca 109,9 miliardy v účastnických fondech. V rámci třetího pilíře jde přibližně o 19 procent veškerého majetku na penzi.
Účastnické fondy mají dvě základní linie. Zaprvé to jsou povinné konzervativní fondy (PKF), které musí podle zákona (407/2011 Sb.) být v nabídce každé penzijní společnosti, a druhou skupinu tvoří fondy, které nejsou v zákoně o DPS upraveny speciálním paragrafem.
Tabulka: Analýza účastnických fondů
Poznámka 1: Analýza vychází z údajů a dat zveřejněných jednotlivými penzijními společnostmi dostupných k datu zpracování, kritériem pro zatřídění byla hodnota ukazatele SRRI k 31. 12. 2021.
Poznámka 2: Stupeň SRRI a tomu odpovídající volatilita (rizikovost) je určena pomocí směrodatné odchylky a ukazuje minulé kolísání výnosů od průměrné ziskovosti fondu.
K 31. prosinci 2022 bylo registrováno 35 účastnických fondů. Za poslední rok tak přibyl jeden, a to Conseq Target Bond 2035, který zhodnocuje prostředky prostřednictvím nástrojů peněžního trhu a dluhopisů. Řadí se tak mezi konzervativní fondy.
Reálně jsou ale dostupné 34 účastnické fondy, protože KB Penzijní společnost už od února loňského roku nenabízí pro nově uzavřené smlouvy možnost vstoupit do KB Vyváženého účastnického fondu. Penzijních společností nyní působí na českém trhu celkem devět.
Jak ukazuje analýza Freedom Financial Services, naprostá většina fondů (přesně 21, pozn. red.) skončila za rok 2022 se záporným výsledkem. Jde prakticky o všechny dynamické fondy spadající do „rizikovějších“ kategorií, v jejichž portfoliích dominuje akciová složka.
„Záporný výsledek u těchto fondů je dán celosvětovým propadem finančních trhů, energetickou krizí, vysokou inflací, ekonomickým útlumem a válkou na Ukrajině. Tyto faktory se musely nutně promítnout u těchto vysoce volatilních dynamických fondů,“ informoval Václav Šimek, partner ve společnosti FFS.
Většina uvedených fondů vykázala za rok 2022 dvojciferné záporné zhodnocení. Největší pokles zaznamenaly fondy Uniqa Akciový s propadem -21,05 procenta a NN Růstový se ztrátou -16,45 procenta. Nejlepších výsledků v této kategorii dosáhl fond ČS Dynamický se ztrátou „pouze“ -4,81 procenta.
„Tento fond má podíl na akciové složce jen 73,1 procenta, zato poměrně vysoký podíl prostředků (15,8 %) uložených v peněžním trhu, což se v kontextu událostí minulého roku zřejmě vyplatilo,“ uvedl Zdeněk Bartoš, produktový manažer FFS.
Naopak většina klientů, kteří investovali do konzervativnějších fondů, skončila s kladným zhodnocením. „Nejlepšího výsledku – a to celkově ze všech fondů – v loňském roce dosáhl již zmíněný fond Conseq Target Bond 2035. Vykázal zhodnocení 5,56 procenta,“ uvedl Bartoš.
Podobného výsledku dosáhl ještě fond KB Peněžní se zhodnocením 5,30 procenta. U fondů s kratší historií je ale třeba jejich aktuální výkonnost nepřeceňovat. Jejich kvalitu prověří až čas a teprve jejich delší historie v různých ekonomických fázích potvrdí schopnost dosahovat očekávaných výkoností.
Penzijní spoření je dlouhodobý produkt s horizontem několika desítek let. Důležitější než výsledek za jeden rok je dlouhodobé průměrné zhodnocení, které daný účastnický fond přináší. Proto masivní propady dynamických fondů v uplynulém roce nemají takový význam, protože dlouhodobě přinášejí klientům výnos průměrně kolem pěti procent ročně, tvrdí Freedom Financial Services.
Nejlepšího dlouhodobého průměrného zhodnocení dosahuje účastnický fond Conseq Globální akciový, a to 6,15 procenta. Pohled na dlouhodobou výkonnost konzervativních účastnických fondů však příliš povzbudivý není.
„U dynamických účastnických fondů se dá předpokládat, že loňský výrazný propad cen akcií využili portfolio manažeři jako příležitost k nákupům akcií ve slevě, což v období růstu, které dříve nebo později přijde, přinese klientům opětovný profit,“ konstatoval Bartoš.
Podle něj nadále platí, že klienti s delším investičním horizontem do penze by měli volit spíše dynamické fondy, zatímco klienti s kratším horizontem ty vyvážené, nebo konzervativní varianty fondů.
