Od posledního zasedání ECB přišly nové znepokojující zprávy z reálné ekonomiky ukazující na výraznější zpomalení ekonomického růstu – německé indexy nákupních manažerů v průmyslu i německý index Ifo se v říjnu dál snížily. Navíc se zdá, že poptávka po průmyslovém zboží je slabší globálně, což může být brzda pro oživení nejprůmyslovějších ekonomik eurozóny v čele s Německem.
Vedle slabších ekonomických statistik také ECB pozoruje mírnější inflační tlaky – v září inflace klesla na 1,7 procenta a poprvé za poslední tři roky se dostala pod cíl centrální banky. I proto bylo rozhodnutí o snížení sazeb jednomyslné.
„Ekonomická aktivita je o něco nižší, než jsme předpokládali,“ řekla Lagardeová a dodala, že to v očích centrálních bankéřů „posiluje důvěru, že se inflace vrací k cíli“. Na holubičí signál z ECB zareagovalo euro rozšířením svých ztrát vůči americkému dolaru.
My jsme vzhledem k slabším číslům z eurozóny a komunikaci Ch. Lagardeové změnili v tomto týdnu výhled na měnovou politiku ECB – očekáváme pokles sazeb o 25 bazických bodů na každém dalším zasedání až na úroveň dvou procent ve druhém čtvrtletí příštího roku (původně jsme předpokládali konec roku na 2,5 %, pozn. aut.).
Zpět k rovnovážné neutrální sazbě 2,5 procenta by se pak úrokové sazby měly vrátit v roce 2026. Tento nový výhled pro ECB může mít nakonec dopad i na změnu nálady uvnitř bankovní rady České národní banky (ČNB). Aktuálně předpokládáme, že se ČNB zastaví se sazbami v únoru na 3,5 procenta (náš odhad neutrální sazby).
Hlubší pokles sazeb „pod neutrál“ v eurozóně však nakonec může vést i české centrální bankéře k úvahám nad agresivnějším snížením sazeb (do blízkosti 3,0 %). Proti výraznějšímu poklesu sazeb však nakonec může hovořit setrvačnější inflace služeb a růst celkové inflace na přelomu roku. I proto s hodnocením změn v české měnové politice počkáme na nejnovější listopadovou prognózu ČNB.
Autor je hlavní ekonom společnosti Patria Finance
(Redakčně upraveno)
