ECB: Jasná strategie na letní prázdniny, zářím počínaje více nejistoty

Analýza
Evropská centrální banka (ECB) potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. To už je jisté. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování, až léto skončí. Bude záležet hlavně na vývoji indexu HICP (Harmonizovaný index spotřebitelských cen, pozn. red.) a inflačních očekávání.
ECB potvrdila, že na červencové schůzi zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů. Nejistota však přetrvává ohledně rozsahu dalšího zvyšování. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Eurozóna patrně do konce třetího čtvrtletí opustí éru záporných sazeb (což byl stejně ekonomický nesmysl, pozn. aut.). My máme za to, že cyklus zvyšování sazeb bude možná rychlejší a s menšími nárůsty, než trh s penězi očekává, zejména pokud bude ekonomický růst ve druhé polovině roku dál zpomalovat. Riziko recese je v letošním roce nízké. Ale eurozóna teď nepochybně čelí ekonomické stagnaci.

Co bylo oznámeno? „Nejde jen o jeden krok. Čeká nás celá cesta,“ uvedla prezidentka ECB Christine Lagardeová. Evropská centrální banka jasně potvrdila, že na červencové schůzi zvýší sazby o 25 bazických bodů.

To je poprvé, co paměť sahá, kdy centrální banka některé ze zemí G10 explicitně uvádí, o kolik hodlá na příští schůzi zvýšit úrokové sazby. Prezident Fedu Jerome Powell například v červnu zvýšení sazeb o 50 bazických bodů pouze naznačil. Ale s jistotou to neuvedl. Nechal si nějaký manévrovací prostor.

Proto je překvapivé, že si ECB takto svazuje ruce, aniž by tím něco reálně získala. Ohledně zářijové schůzky už si však ECB tak jistá není. Lagardeová prohlásila, že může podle toho, jak se bude vyvíjet inflace, dojít i ke zvýšení o 50 bazických bodů.

PSALI JSME:
Vedení ECB dnes narychlo mimořádně zasedá. Ve hře je i budoucnost eura

Zdá se, že ECB je rozhodnuta od konce září postupně zvyšovat sazby – což vzhledem k riziku nižšího ekonomického růstu nejsou zase tak jestřábí vyhlídky (zejména pokud budou životní náklady dál růst, takže se bude snižovat spotřeba. Podle OECD se očekává, že letos reálné příjmy ve většině zemí eurozóny klesnou, někde poměrně prudce, například v Řecku o 7 %, pozn. aut.).

Nové predikce pracovníků ECB raději příliš nekomentujeme. Inflace předpovídaná pro tento rok je už dnes zastaralá. Předpovědi pro roky 2023 a 2024 budou před koncem roku nejspíš revidovány – inflace směrem nahoru, růst hrubého domácího produktu (HDP) směrem dolů. Tohle je nepochybně ten pravý okamžik si pokorně přiznat, že inflace je tak zapeklitá věc, že ji nedokážeme předpovědět ani na tři měsíce dopředu.

ECB chybně předpokládala, že když bude hrát na jistotu a zvýší v červenci sazbu o 25 bazických bodů, bude mít od italského trhu s dluhopisy pauzu. K tomu bohužel nedošlo. Bezprostředně po tiskové konferenci se rozdíly mezi jádrem a periferií EU výrazně zvětšily. Výnosy italských desetiletých vládních dluhopisů vystřelily o 23 bazických bodů výš.

Rozdíl mezi výnosy německých a italských desetiletých vládních dluhopisů se dál prohloubil (na 220 bazických bodů). Jsme zpátky v nebezpečné zóně. Ale zatím není nutné panikařit. Do úrovně, která by si vyžádala intervence na trhu, máme ještě pořád daleko. Máme však za to, že ECB nezbude na červencové schůzi nic jiného než informovat o přijetí antifragmentačních opatření.

ECB se snaží smazat rozdíly – viz graf

Pokud to neudělá, rozdíly se ještě prohloubí, a to v nejhorší možnou chvíli, kdy se objemy nebezpečně snižují. Tato antifragmentační opatření jsou pro ECB nezbytností, aby mohla v případě potřeby urychlit proces zpřísňování (a právě proto jestřábi tuto myšlenku podporují, pozn. aut.) a aby zabránila opakování dluhové krize z roku 2012.

Snadné to však nebude. Příprava takové zbraně totiž není nic jednoduchého. Všechna již existující řešení (SMP, tedy Program pro trh s cennými papíry a OMT, neboli Přímé měnové transakce, pozn. aut.) mají značné politické a technické nevýhody. Podle nás by bylo nejjednodušší zavést nějaký program OMT 2.0 s mírnějšími podmínkami.

Ale zde bude ještě nutná další diskuse. V ideálním případě by se to mohlo spojit s uspíšením reinvestování 200 miliard eur z programu PEPP (Pandemic Emergency Purchase Programme zahájeného na počátku pandemie v březnu 2020, pozn. aut.) o rok. Ale i když jde o značnou částku, pořád jde jen o první linii obrany.

Samo o sobě by to finanční fragmentaci eurozóny nezabránilo. Příprava a realizace antifragmentačních opatření jsou pro budoucnost eurozóny v mnoha ohledech mnohem důležitější, než krátkodobé tempo zvyšování úrokových sazeb.

PSALI JSME:
ECB potvrdila, že v červenci začne zvyšovat úrokové sazby

Co nás čeká? Od září budou klíčovou hnací silou inflační očekávání

První odhad červnového HICP eurozóny bude k dispozici 1. července. V květnu dosáhl harmonizovaný index spotřebitelských cen nového meziročního maxima 3,8 procenta (4,2 % u základního zboží a 3,5 % u služeb). To je nepříjemně vysoko. Další skokový nárůst by zvýšil tlak na to, aby v září vzrostly sazby o 50 bazických bodů.

Od září lze očekávat, že hlavními hnacími silami normalizace politiky budou inflační očekávání, ať již tržní či vycházející z průzkumů (SPF). Lagardeová již zmínila „první známky“ toho, že inflační očekávání nebudou nadále ukotvená. To výrazně ovlivní tržní očekávání. Ale jestřábí postoj centrální banky se může rychle rozplynout, pokud bude HDP dál klesat.

ECB čeká od třetího čtvrtletí velmi komplikované ekonomické prostředí – nižší investice, neveselou spotřebu a inflaci dlouhodoběji vysoko nad stanoveným cílem. Očekávejte vášnivé diskuse mezi jestřáby a holubicemi z Rady guvernérů a spíše nejisté tempo normalizace monetární politiky.

Počítejte s tím, že eurozóna opustí do konce třetího čtvrtletí letošního roku záporné úrokové sazby. Jejich éra byla pro finanční sektor nákladnou anomálií. Tohle je tedy dobrá zpráva. Vracíme se zpátky k normálu. Podle nás ale trhy nejspíš ve střednědobém horizontu přeceňují tempo zpřísňování monetární politiky eurozóny. Máme za to, že nižší ekonomický růst může přinutit ECB, aby zvyšování sazeb zmírnila dřív, než se očekává.

Autor je vedoucí oddělení makroekonomické strategie Saxo Bank
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
ECB ukončí nákupy aktiv a připraví trhy na první zvýšení sazeb

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Pracující důchodci a zvýšení penze

Výdělečná činnost v důchodu může mít pozitivní vliv na měsíční částku penze. Podmínkou je získání alespoň 360 dní pojištění a podání žádosti o zvýšení důchodu. Za každých 360 dní se zvyšuje důchod o 0,4 procenta …

Americký dolar vůči euru mírně posílil

Americký dolar v pondělí vůči euru mírně posílil, a to i přes jestřábí vyjádření předních představitelů Evropské centrální banky (ECB) a s tím souvisejícího nárůstu evropských tržních sazeb.

Nejčtenější

Nechcete už pracovat? Začněte počítat…

Už se vám nechce pracovat, protože jste se podle vašeho mínění už napracovali dost? Pak je ta správná chvíle spočítat si, zda máte nárok na starobní důchod, případně předdůchod či předčasný důchod. Pokud ještě ne, …
Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Rezervu ani na měsíc nemají dvě pětiny tuzemských domácností

Průzkum
Utáhnout extrémní zdražování a připravit se na astronomické účty za energie druhou prací se snaží 23 procent Čechů a další čtvrtina o tom uvažuje. Každý čtvrtý pak šetří na jídle v restauracích a na kultuře, dalších 35 procent k tomu plánuje přistoupit. Celkově polovina lidí u nás už škrtí své výdaje. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Broker Consulting mezi 1022 respondenty.