Následně náš základní scénář počítá se snižováním úrokových sazeb o 25 bazických bodů každé další čtvrtletí, a to až do doby, než klíčová sazba dosáhne své neutrální úrovně, tedy námi odhadovaných 2,5 procenta. Těch by depozitní sazba měla dosáhnout ve druhé polovině příštího roku.
Existuje zde ale nemalé riziko, že si ECB bude muset po zářijovém „cutu“ (snížení úrokových sazeb, pozn. red.) dát s uvolňováním měnových podmínek pauzu. Důvodem jsou stále rychle rostoucí mzdové náklady v kombinaci s pokulhávajícím růstem produktivity práce.
Většina členů Rady guvernérů se již delší období vyjadřuje ve smyslu, že v červnu sáhnou k prvnímu snížení úrokových sazeb, a to i přesto, že zveřejňovaná data takovýto krok jednoznačně nepodporují. Jádrová inflace v květnu překvapila ve směru nahoru, když zrychlila z dubnových 2,7 na 2,9 procenta meziročně.
Problematický je především vývoj cen ve službách, kde inflace dosáhla nejrychlejšího tempa za posledních sedm měsíců (4,1 % y/y). Přestože celková inflace se v podzimních měsících dostane až pod dvě procenta, její jádrová složka se bude po zbytek roku zřejmě pohybovat kolem úrovně 2,7 procenta meziročně.
Příčinou jsou stále poměrně rychle rostoucí jednotkové mzdové náklady, když pro letošní rok náš odhad počítá s 3,6 po loňských 6,1 procenta meziročně. Růst mezd za první čtvrtletí bude zveřejněn až 7. června, a i ten může překvapit ve směru nahoru. Příliš dobře nedopadl ani průzkum ECB ohledně výsledků mzdových vyjednávání.
Za první čtvrtletí ukázal nárůst z 4,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku na 4,7 procenta a evropskou centrální bankou očekávané zpomalení mzdových tlaků nepřinesl. ECB nicméně argumentovala tím, že byl výsledek zkreslen mimořádnými odměnami v prvním čtvrtletí. To je sice pravda, i tak zde ale vidíme riziko, že mzdové tlaky zůstanou i v nadcházejících čtvrtletích robustní.
V rámci čtvrtečního zasedání bude ECB publikovat i svoji novou prognózu. Ta zřejmě výrazných změn nedozná. Hrubý domácí produkt (HDP) za první čtvrtletí dopadl lépe, než se čekalo, což se může odrazit v mírné revizi odhadu pro letošní rok ve směru nahoru.
Před zveřejněním mezd za první čtvrtletí ECB nebude zřejmě výrazně měnit ani prognózu pro jednotkové mzdové náklady či jádrovou inflaci. Oboje však představuje pro další kroky ECB výraznou nejistotu. Je tedy možné, že si Evropská centrální banka po červnovém a zářijovém snížení úrokových sazeb bude muset dát pauzu.
To je i očekávání finančních trhů, které do konce roku zaceňují dvojí snížení sazeb. Náš odhad počítá s trojím s tím, že neutrální úrovně dosáhne depozitní sazba ve druhé polovině příštího roku. Kam až budou úrokové sazby padat, to bude jedna z klíčových otázek (kromě optimální výše bilanční sumy), se kterými se ECB bude muset vypořádat. Trhy neutrální sazbu vidí ještě o něco výše než my, a to na tři procenta.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
