ECB na čtvrtečním zasedání sníží úrokové sazby o čtvrt procenta

Většina guvernérů Evropské centrální banky (ECB) je za jedno v tom, že úrokové sazby je již třeba začít snižovat. Čtvrteční redukce úrokových sazeb o dvacet pět bazických bodů se tak zdá být víceméně jasným výsledkem. Další krok ve stejném rozsahu bude pravděpodobně následovat v září, neboť inflace v tomto období spadne pod dvě procenta, i když podle nás pouze dočasně.
V rámci čtvrtečního zasedání bude ECB publikovat i svoji novou prognózu. Ta zřejmě výrazných změn nedozná. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Následně náš základní scénář počítá se snižováním úrokových sazeb o 25 bazických bodů každé další čtvrtletí, a to až do doby, než klíčová sazba dosáhne své neutrální úrovně, tedy námi odhadovaných 2,5 procenta. Těch by depozitní sazba měla dosáhnout ve druhé polovině příštího roku.

Existuje zde ale nemalé riziko, že si ECB bude muset po zářijovém „cutu“ (snížení úrokových sazeb, pozn. red.) dát s uvolňováním měnových podmínek pauzu. Důvodem jsou stále rychle rostoucí mzdové náklady v kombinaci s pokulhávajícím růstem produktivity práce.

Většina členů Rady guvernérů se již delší období vyjadřuje ve smyslu, že v červnu sáhnou k prvnímu snížení úrokových sazeb, a to i přesto, že zveřejňovaná data takovýto krok jednoznačně nepodporují. Jádrová inflace v květnu překvapila ve směru nahoru, když zrychlila z dubnových 2,7 na 2,9 procenta meziročně.

Problematický je především vývoj cen ve službách, kde inflace dosáhla nejrychlejšího tempa za posledních sedm měsíců (4,1 % y/y). Přestože celková inflace se v podzimních měsících dostane až pod dvě procenta, její jádrová složka se bude po zbytek roku zřejmě pohybovat kolem úrovně 2,7 procenta meziročně.

Příčinou jsou stále poměrně rychle rostoucí jednotkové mzdové náklady, když pro letošní rok náš odhad počítá s 3,6 po loňských 6,1 procenta meziročně. Růst mezd za první čtvrtletí bude zveřejněn až 7. června, a i ten může překvapit ve směru nahoru. Příliš dobře nedopadl ani průzkum ECB ohledně výsledků mzdových vyjednávání.

Za první čtvrtletí ukázal nárůst z 4,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku na 4,7 procenta a evropskou centrální bankou očekávané zpomalení mzdových tlaků nepřinesl. ECB nicméně argumentovala tím, že byl výsledek zkreslen mimořádnými odměnami v prvním čtvrtletí. To je sice pravda, i tak zde ale vidíme riziko, že mzdové tlaky zůstanou i v nadcházejících čtvrtletích robustní.

V rámci čtvrtečního zasedání bude ECB publikovat i svoji novou prognózu. Ta zřejmě výrazných změn nedozná. Hrubý domácí produkt (HDP) za první čtvrtletí dopadl lépe, než se čekalo, což se může odrazit v mírné revizi odhadu pro letošní rok ve směru nahoru.

Před zveřejněním mezd za první čtvrtletí ECB nebude zřejmě výrazně měnit ani prognózu pro jednotkové mzdové náklady či jádrovou inflaci. Oboje však představuje pro další kroky ECB výraznou nejistotu. Je tedy možné, že si Evropská centrální banka po červnovém a zářijovém snížení úrokových sazeb bude muset dát pauzu.

To je i očekávání finančních trhů, které do konce roku zaceňují dvojí snížení sazeb. Náš odhad počítá s trojím s tím, že neutrální úrovně dosáhne depozitní sazba ve druhé polovině příštího roku. Kam až budou úrokové sazby padat, to bude jedna z klíčových otázek (kromě optimální výše bilanční sumy), se kterými se ECB bude muset vypořádat. Trhy neutrální sazbu vidí ještě o něco výše než my, a to na tři procenta.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB