Diskuze o úrovni neutrální sazby bude sílit i v rámci ECB. Ozývají se hlasy, že by tato sazba mohla ležet výše, než tomu bylo v minulosti. Po čtvrtečním snížení úrokových sazeb se tak jasného prohlášení, že ECB sníží sazby i na dalším zasedání, již ale zřejmě nedočkáme. Rétorika se ponese spíše v duchu „data dependent“, tedy závislá na dalších datech přicházejících z reálné ekonomiky.
V prohlášení už zřejmě ani nezazní, že stávající politika je restriktivní. Finanční trhy ve svých cenách nyní zahrnují trojí snížení úrokových sazeb, což vzhledem k obavám některých členů Rady guvernérů ze slabého hospodářského růstu nemůžeme vyloučit.
Únorová inflace ve srovnání s tržním konsenzem překvapila mírně ve směru nahoru, když dosáhla 2,4 procenta meziročně, zatímco její jádrová složka činila 2,6 procenta. To bylo v souladu s tím, co ECB pro první čtvrtletí letošního roku ve své prognóze očekávala. Tempo růstu inflace ve službách navíc v únoru zvolnilo na nejnižší úroveň za posledních devět měsíců (3,7 % y/y).
Inflační vývoj by tak neměl stát dalšímu uvolňování měnové politiky ze strany ECB v cestě. V nadcházejících měsících očekáváme, že celková inflace bude mírně podstřelovat 2% inflační cíl, zatímco její jádrová složka se bude držet na vyšších úrovních. Náš odhad pro letošní rok i pro rok 2026 vidí jádrovou inflaci výše, než s čím ECB počítá.
Trh práce v eurozóně zatím zůstává utažený. Nezaměstnanost se pohybuje kolem historických minim (6,2 % v lednu), což příliš nadějí na zvolnění tempa mzdového růstu ke třem procentům, které by bylo potřeba ke zpomalení jádrové inflace na dvě procenta, nedává. Aktuální tempo mzdového růstu přesahuje čtyři procenta.
Navíc mzdová vyjednávání v Německu, kde soukromý sektor požaduje zvýšení mezd a platů o osm procent (další kolo mzdových vyjednávání začne 14. 3. pozn. aut.), představuje riziko ve směru nahoru. Do té doby, než bude mít ECB tato data k dispozici, žádné větší změny v její prognóze neočekáváme.
Nyní může mírně zvýšit výhled pro inflaci, a naopak snížit hospodářský růst, půjde však spíše o kosmetické změny. Finanční trhy nyní ve svých cenách zahrnují trojí snížení úrokových sazeb do konce letošního roku.
To vzhledem k obavám některých členů Rady guvernérů o hospodářský růst nelze vyloučit. Nicméně jak jsme již zmiňovali výše, náš základní scénář počítá pouze se dvojím uvolněním měnové politiky o 25 bazických bodů. Další vývoj bude záviset na přicházejících datech.
Rizika ve vztahu k naší prognóze leží v obou směrech. Zavádění amerických cel a jejich negativní dopady na spotřebitelskou a podnikatelskou důvěru mohou ECB tlačit k dalšímu uvolňování měnové politiky, naopak utažený trh práce, rostoucí mzdy v kombinaci s nízkou produktivitou, mohou ECB od dalších „cutů“ (snižování, pozn. red.) odrazovat.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
