Další kroky budou, stejně jako doposud, podmíněny novými daty. Nová prognóza ECB byla podle očekávání přehodnocena ve směru nižšího ekonomického růstu a vyšší inflace. Růst spotřebitelských cen by podle ní měl dosáhnout v letech 2025 až 2027 2,3 procenta, 1,9 procenta, respektive dvě procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se podle ECB letos zvýší o 0,9 procenta a v následujících dvou letech jeho dynamika přesáhne 1 procento. Nárůst výdajů na obranu vnímá prezidentka Christine Lagardeová jako proinflační riziko.
Na finančních trzích ve čtvrtek pokračoval výprodej evropských dluhopisů. Ten nabral na síle již ve středu v souvislosti se zprávami o růstu výdajů na obranu v Evropské unii. Výnos desetiletého německého státního dluhopisu narostl o dalších 10 bazických bodů na 2,9 procenta.
Dolarové tržní úrokové sazby a výnosy amerických dluhopisů naproti tomu významný pohyb nezaznamenaly. Úrokový diferenciál tak hrál ve prospěch eura, které proti zeleným bankovkám zpevnilo o 0,5 procenta na 1,084 USD/EUR, což je jeho nejsilnější hodnota od loňského listopadu.
Poměrně slušně zatím tomuto nepříznivému globálnímu trendu odolávají, patrně i s ohledem na dobrou fiskální pozici ČR, tuzemské státní dluhopisy, jejichž výnosové rozpětí u desetileté splatnosti se vůči německým protějškům za poslední tři dny zúžilo o cca 20 bazických bodů na zhruba 140 bazických bodů.
Ani evropským rizikovým aktivům se příliš nedařilo. Akciové indexy skončily většinově v červených číslech a korekci zisků k euru zaznamenaly také měny středoevropského regionu včetně koruny, která oslabila o 0,1 procenta na 25,02 CZK/EUR.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
