ECB zřejmě sníží sazby o dalších 25 bazických bodů

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání s největší pravděpodobností sníží úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů na 3,25 procenta. Inflace v eurozóně zpomalila výrazněji, než banka předpokládala, přičemž v příštím roce se podle naší prognózy bude držet pod jejím dvouprocentním cílem.
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání s největší pravděpodobností sníží úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů na 3,25 procenta. Ilustrační foto: Pixabay.com
Evropská centrální banka na svém čtvrtečním zasedání s největší pravděpodobností sníží úrokové sazby o dalších 25 bazických bodů na 3,25 procenta. Ilustrační foto: Pixabay.com

Data z reálné ekonomiky přinášela spíše zklamání, a tak obavy ze zpomalení hospodářského růstu budou nyní nosným tématem. Zároveň ale ECB nebude mít k dispozici novou prognózu ani údaje o vývoji reálných mezd ve třetím čtvrtletím, a tak nepředpokládáme, že by vyslala jasný signál, jaké další kroky máme očekávat.

Náš odhad počítá se snižováním úrokových sazeb o dalších 25 bazických bodů v prosinci, březnu a červnu. Tím by se depozitní sazba měla dostat na svou neutrální úroveň, kterou odhadujeme na 2,5 procenta.  Vzhledem k dobré kondici domácností a firem, a tím i umírněnému hospodářskému růstu ale nevidíme důvod, proč by měla klesnout pod ni, což v současné době trhy zaceňují.

Zářijová inflace v eurozóně meziročně zvolnila ze srpnových 2,2 na 1,8 procenta v září, zatímco její jádrová složka zpomalila na 2,7 procenta meziročně. V příštím roce by se inflace měla podle naší prognózy pohybovat těsně pod dvěma procenty a to v důsledku nižších cen energií a zmírnění jádrových tlaků.

Jádrová inflace se podle našeho odhadu od května 2025 v důsledku pomalejšího růstu mezd dostane na 2,2-2,3 procenta. Riziko představuje oblast služeb, která se potýká s nedostatkem zaměstnanců a kde byly spotřebitelské ceny v září meziročně o čtyři procenta vyšší. Celkově by však inflační tlaky v eurozóně měly slábnout a umožnit tak ECB pokračovat v uvolňování měnových podmínek.

Data přicházející z eurozóny v posledních týdnech spíše zklamávala a vyvolala tak obavy o další hospodářský růst ekonomiky. Růst hrubého domácího produktu (HDP) za druhé čtvrtletí byl revidován směrem dolů na 0,2 procenta z 0,3 procenta mezikvartálně, nepotěšila přitom ani struktura. Spotřeba domácností se mezičtvrtletně snížila o 0,1 procenta, zatímco investice propadly dokonce o 2,2 procenta.

Tahounem růstu tak byl především čistý export, který v důsledku stagnujících dovozů přidal k růstu HDP 0,5 procentního bodu. Zklamaly ale i předstihové indikátory, a to především z Německa. Zároveň ale německé maloobchodní tržby i průmysl za srpen překvapily výrazným růstem.

Zatímco u německého průmyslu šlo spíše o korekci červencového poklesu způsobeného celozávodními dovolenými, růst maloobchodu potvrdil, že soukromý sektor je v dobré kondici a že by se německá ekonomika mohla hospodářskému poklesu ve třetím čtvrtletí vyhnout, s čímž naše prognóza i počítá.

Po říjnovém snížení úrokových sazeb předpokládáme, že ECB přijde se stejným krokem, tedy uvolněním měnových podmínek o 25 bazických bodů, v prosinci, březnu a červnu. Uvolňování měnové politiky se tak podle naší prognózy zastaví na úrovni 2,5 procenta. Tržní očekávání jsou v tomto ohledu razantnější, když předpokládají pokles depozitní sazby na dvě procenta nebo i pod ně.

Vzhledem ke klimatické tranzici, strukturálním problémům a s tím spojenou nutností masivněji investovat se však domníváme, že neutrální úroveň sazeb bude ležet výše, než tomu bylo v minulosti. Vliv zde může mít i výrazné množství přebytečných rezerv v bankovním sektoru (3 bil. eur, pozn. aut.), které vytvářejí tlak na výnosovou křivku a hovoří pro vyšší neutrální sazbu, než tomu bylo v minulosti.

Zároveň vzhledem k dobré finanční kondici domácností i firem nepředpokládáme, že by ekonomika eurozóny upadla do hospodářské krize a bylo ji nutné stimulovat skrze výraznější pokles úrokových sazeb pod jejich neutrální úroveň. S očekáváním finančních trhů, že se depo sazba sníží pod dvě procenta, se tedy v tuto chvíli neztotožňujeme.

Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)

Zavřít reklamu
Sdílet článek
Diskuse 0
Sdílet článek
Diskuse k tomuto článku je již uzavřena