Zároveň s tímto rozhodnutím byl představen program „nástroje na ochranu transmisního mechanismu“, jehož cílem je zabránit přílišné fragmentaci vývoje na dluhopisových trzích jednotlivých zemí eurozóny. V první řadě půjde o větší flexibilitu v reinvesticích splatných dluhopisů v držení ECB.
Bezprostřední reakce finančních trhů na rozhodnutí ECB byla relativně vlažná, euro posílilo z kotací těsně pod 1,020 nad 1,025 USD/EUR. Zisky ale euro dlouho neudrželo, během tiskové konference spadlo zpět pod 1,020 USD/EUR. Po razantnějším zvýšení sazeb investoři čekali více jestřábí vyznění tiskové konference, což se úplně nenaplnilo.
Euru pak samozřejmě nesvědčí nejistota způsobená bezvládím v Itálii poté, co premiér M. Draghi rezignoval. Země tak zřejmě míří k říjnovým předčasným volbám. To se projevilo na rozšíření spreadu mezi výnosem italského státního dluhopisu a jeho německého protějšku.
Koruna ale na rozhodnutí ECB reagovala oslabením, i když ne nijak markantním. Vyšší eurové sazby totiž znamenají snížení atraktivity korunového úrokového diferenciálu v situaci, kdy nová bankovní rada se do dalšího zvyšování úrokových sazeb, alespoň podle dosavadních vyjádření, nepohrne.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ve škole nás naučili, co jsou to procenta, ale zapomněli vysvětlit, jaký je rozdíl mezi procentem, procentním bodem a bazickým bodem.