Na vyšší meziroční inflaci v eurozóně působil hlavně postupně odeznívající vliv vyšší srovnávací základny loňského roku, který ji v září dočasně stlačil pod cíl Evropské centrální banky (ECB). O desetinu vyšším údajem trhy překvapila rovněž jádrová inflace, která v říjnu stagnovala na 2,7 procenta meziročně.
Na zvýšených úrovních ji nadále držel růst cen služeb. Ten setrval na 3,9 procenta meziročně. V listopadu by mělo dojít k úplnému odeznění výše zmíněného efektu základny a celková inflace v eurozóně tak podle našeho odhadu zrychlí do blízkosti 2,5 procenta meziročně, kde zůstane do konce roku. Pro většinu příštího roku ovšem očekáváme návrat inflace pod dvouprocentní cíl ECB.
Data z americké ekonomiky vyzněla vesměs pozitivně, výjimkou byl ale velmi nízký počet nově vytvořených pracovních míst za říjen. Ekonomika Spojených států ve třetím čtvrtletí rostla mezičtvrtletním anualizovaným tempem o 2,8 procenta. To bylo sice nepatrně méně, než se čekalo (2,9 %) a oproti předchozímu čtvrtletí (+3,0 %) šlo o zpomalení.
Spotřeba domácností však na druhou stranu pozitivně překvapila, když vzrostla o 3,7 procenta mezičtvrtletně anualizovaně. To bylo výrazně více ve srovnání s tržním konsensem (+3,3 %) i předchozím údajem (+2,8 %). Důvěra amerických spotřebitelů se navíc v říjnu zvýšila z 99,2 bodu na 108,7 b. oproti konsensu ve výši 99,5 b.
To ukazuje na stále robustní poptávku amerických spotřebitelů. V kontrastu s tím byl ovšem říjnový vývoj počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru. Ten dosáhl pouze 12 tisíc po předchozích 223 tisících a navíc výrazně zaostal za očekáváními ve výši 100 tisíc. Významný vliv na to ale měly hurikány, které ochromily část USA, stejně tak i stávka ve společnosti Boeing.
Lze tak předpokládat, že alespoň část zmíněného zpomalení růstu zaměstnanosti v USA je pouze dočasného charakteru. Na to může ukazovat i míra nezaměstnanosti, která zůstala beze změny na 4,1 procenta, stejně tak i robustní vývoj hodinových výdělků, jejichž meziroční růst v říjnu zrychlil z 3,9 na čtyři procenta.
Americký dolar tento týden ztrácel, když evropské sazby rostly, zatímco ty americké mírně klesaly. Vůči společné evropské měně dolar v průběhu týdne oslabil o zhruba 0,6 procenta a hlavní měnový pár se tak posunul k 1,086 USD/EUR. Úrokové sazby v Evropě vzrostly v rozsahu 30-40 bazických bodů v závislosti na splatnosti.
Přispěla k tomu především vyšší říjnová inflace a rychlejší růst ekonomiky eurozóny za třetí kvartál. Na ty americké pak naproti tomu pravděpodobně působil zejména nepatrně slabší růst hrubého domácího produktu (HDP) jako celku a výrazně nižší počet nově vytvořených pracovních míst.
Dolarové sazby tak klesly o přibližně 5-10 bazických bodů. Pro následující zasedání americké centrální banky, Fedu, které je na programu příští čtvrtek, trhy nadále zaceňují snížení sazeb o zhruba 25 bazických bodů.
Středoevropské měny v tomto týdnu oproti euru mírně oslabovaly. Tuzemská měna ztratila přibližně 0,1-0,2 procenta své hodnoty, když se její kurz posunul k úrovni 25,35 CZK/EUR. K částečné korekci slabších pozic koruny přispěla vyjádření viceguvernérky České národní banky Evy Zamrazilové, která uvedla, že na zasedání v příštím týdnu bude zvažovat i možnost ponechání úrokových sazeb beze změny.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
