Česká ekonomika je ale zranitelná ve velké expozici vůči odebírání energií. Jedním důvodem je vysoká energetická náročnost ekonomiky kvůli vysokému podílu průmyslu na HDP, který přesahuje 30 procent. Dalším důvodem je fakt, že z Ruska dovážíme prakticky všechen plyn a necelou třetinu ropy. Na druhou stranu máme prozatím slušné rezervy.

Vliv na reálnou ekonomiku

Rusko v globálním měřítku tvoří 13 procent celosvětové produkce ropy a 17 procent produkce zemního plynu. Stejně tak je ale důležité v oblasti průmyslových kovů, jako je hliník či nikl. U dalších komodit je zapotřebí podívat se na společný podíl produkce Ruska spolu s Ukrajinou. Společně totiž představují 25-30% podíl celosvětového vývozu pšenice a přibližně 80 procenta u slunečnicových semen.

V rámci závislosti je velice zranitelná Evropa, jejíž 59 procent energií pochází právě z ropy a zemního plynu, přičemž nejexponovanějšími zeměmi jsou Nizozemsko, Itálie a Spojené království. Rusko je přitom bezesporu klíčovým dodavatelem. Podílí se na 40 procentech dovozu zemního plynu do EU a přibližně na 30 procentech dovozu ropy.  Z velkých evropských zemí je na ruském plynu nejvíce závislé Německo, jehož dovoz představoval v roce 2020 65 procent spotřeby.

PSALI JSME:
Česko by zastavení dodávek ruského plynu významně poznamenalo

Rusko je oproti sankcím v mnohém silnější v porovnání s rokem 2014, kdy se řešila anexe Krymu a následně separace východních oblastní Ukrajiny. To ale neznamená, že by ho sankce neměly zasáhnout. Více než třetina ruského státního rozpočtu je závislá na ropě a plynu. Navíc energie v roce 2019 tvořily přibližně 60 procent ruského vývozu zboží. Další sankce a odpojení od systému SWIFT je dalším citelným zásahem.

Nabízí se otázka dopadů na českou ekonomiku. Zde není velkým rizikem přímý vliv na náš zahraniční obchod. Přímo do Ruska směřují dvě procenta z celkového českého vývozu, zatímco tři procenta z celkových českých dovozů z Ruska do Česka. To představuje nízkých 1,6 procenta HDP v případě vývozu a 2,4 procenta v případě dovozu.

Česká ekonomika je ale zranitelná ve velké expozici vůči odebírání energií. Jedním důvodem je vysoká energetická náročnost ekonomiky kvůli vysokému podílu průmyslu na HDP, který přesahuje 30 procenta. Dalším důvodem je fakt, že z Ruska dovážíme prakticky všechen plyn a necelou třetinu ropy. Na druhou stranu máme prozatím slušné rezervy.

PSALI JSME:
Uran, benzín, pšenice… Sankce se vracejí jako bumerang, i Česku

Společnost Invesco vyčíslila dopady ruské invaze na Ukrajinu odhadem 0,5-1,0 procenta snížení celosvětového HDP. Podle údajů Světové banky se Rusko v roce 2020 podílelo na světovém HDP 1,8 procenta, Ukrajina 0,2 procenta a Bělorusko 0,1 procenta. Dohromady tedy představovaly 2,1 % celosvětového HDP v roce 2020. Vývoz do těchto zemí navíc v roce 2020 představoval přibližně 0,5 procenta HDP zbytku světa. To nejsou nijak závratně vysoká čísla.

Jak si budou počínat centrální banky

Centrální banky budou zvažovat velké dilema. V jednom scénáři by růst cen energií utlumil ekonomiku a snížil spotřební koupěschopnost, což by tlumilo rychlost zvedání úrokových sazeb ve vyspělých ekonomikách. V druhém by naopak centrální banky musely zintenzivnit nárůst úrokových sazeb, a to z důvodu přelévání cen energií do zvyšování mezd na již tak napjatém trhu. Poslední čísla z trhů práce v USA i Evropě totiž vypadaly velice slibně.

U samotných investorů konflikt na Ukrajině zatím tlumí očekávání ohledně zvýšení sazeb ve srovnání s vrcholem v průběhu měsíce února. Jako pravděpodobnou variantu vidí odložení prvního zvýšení sazeb americkou centrální bankou Fed až na květen nebo březnové symbolické zvyšování o méně než 0,5 procenta. Přesto zatím není zcela jasné, jak centrální banky zareagují. V samotné České republice může na pracovním trhu ovlivnit podobu dynamiky inflace i návrat většího počtu ukrajinských pracovníků do jejich země.

PSALI JSME:
Nynější sankce Rusko nepoloží, v posledních letech se na ně pečlivě připravovalo

Ruska centrální banka má velké devizové rezervy na případnou ochranu proti pádu hodnoty rublu, a to 40 procenta HDP (630 miliard dolarů). Nicméně rozhodnutí západních ekonomik odstavit je znamená pro Rusko velké obtíže.

Ruská centrální banka ve snaze zastavit pád rublu a ruských akcií tak zvýšila úrokové sazby na 20 procent a zastavila obchodování s ruskými akciemi na moskevské burze. Banka se může dále pokusit buď dojednat pomoc z Číny, prodat jí zlato nebo pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb či zavést přísné kapitálové kontroly.

Česká národní banka (ČNB) začala intervenovat na devizovém trhu proti oslabování koruny. Centrální banka má v mezinárodním srovnání vysoké devizové rezervy, disponuje totiž rezervami v hodnotě 157 miliard eur. To odpovídá 62 procentům HDP.

Reakce trhů

Akciové a dluhopisové trhy zažily v únoru obtížný měsíc. Globální dluhopisový index klesl o 1,2 procenta. Ratingové agentury výrazně zhoršily hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska, S&P o osm stupňů na CCC- a Moody’s na Ca, což je druhá nejhorší známka v ratingové škále Moody’s. Hrozí, že zahraničním držitelům nebudou ruské státní dluhopisy vyplaceny.

Autor je hlavní analytik společnosti Fincentrum & Swiss Life Select
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Sankce proti Rusku mohou ohrozit také výrobu elektřiny v Dukovanech