Ve státní části by se mohla ocitnout ta část současného podniku ČEZ, jež zodpovídá za jadernou energetiku, cenotvorbu elektřiny a potenciálně i její distribuci. To by státu umožnilo lépe regulovat ceny elektřiny a současně uskutečňovat výstavbu nových jaderných bloků bez nutnosti diskuse s menšinovými akcionáři, pro něž je taková výstavba zhusta až příliš velkým rizikem.
Česko bude usilovat o získání další kapacity na některém ze zřejmě německých terminálů zpracovávajících zkapalněný zemní plyn. Německo je nyní horečně připravuje a v příštím roce jich po letošním prosincovém otevření prvního spustí hned několik.
Rovněž by Česká republika měla pokročit v realizaci odklonu od ruské ropy, zejména postoupit v realizaci letos dojednaného navýšení kapacity ropovodu TAL. V příštím roce nelze vyloučit trvalejší výpadek dodávek ropy ropovodem Družba, ať až z důvodů objektivních typu válečného poškození příslušné infrastruktury na ukrajinském území či z důvodů inscenovaných ruskou stranou.
Nelze vyloučit, že Fialova vláda bude muset přikročit k dalším krokům, jimiž by podnikům či domácnostem v ČR ulevila od drahých energií. Řada podniků a domácností totiž teprve právě v příštím roce pocítí skutečnou energetickou drahotu, například z důvodu ukončení fixací cen energií nastavených ještě v době před předválečným a válečným zvýšením cen.
Například domácnosti musí počítat s přibližně až čtyřnásobným růstem cen plynu, elektřina jim zdraží na dvoj- až trojnásobek letošních úrovní, a to vše už při zohlednění zastropování cen, které platí od začátku roku 2023. I v příštím roce nadále vláda bude domácnostem i podnikům odpouštět příspěvek na podporované zdroje energie.
Naopak platnost úsporného tarifu letos s koncem roku končí, neboť při zastropování cen by se pomoc „dublovala“. Vláda náklady na zastropování cen energií domácnostem, malým a středním podnikům, velkým podnikům a organizacím placeným z veřejných rozpočtů, například městským dopravním podnikům, odhaduje v roce 2023 na až 200 miliard korun, spíše však půjde o 170 miliard.
Tuto sumu by prakticky v celém jejím rozsahu mohlo pokrýt souhrnné inkaso z daně z neočekávaných zisků energetických a petrochemických podniků a bank, dále z mimořádných odvodů výrobců elektřiny v čele s ČEZ a konečně také z dividendy ČEZ.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)
Kovanda se probudil po roce v komatu? Zestátnění firmy ČEZ tady píšu skoro rok a nyní se tu objevil článek jak zestátnit ČEZ…..
Nebýt pseudoekonoma Klause mohl být nadále ČEZ státní. Privatizovat pilíř výroby elektřiny je sabotaz vývoje.
Zestátnění ČEZu podle mě bude problém, každý rozumný soud musí takovou věc shodit. Byl by to naprosto nepřípustný útok na soukromé vlastnictví.