Vyplývá to z aktuální makroekonomické prognózy České bankovní asociace (ČBA).

I nadále se potvrzuje silná závislost české ekonomiky na vývoji globální ekonomické aktivity, zejména na situaci v EU. Pro průmyslový export je kondice hlavních obchodních partnerů klíčová. Solidní poptávka po exportu ale není postačující podmínkou pro růst domácí investiční a spotřebitelské poptávky.

Při mimořádně vysokém podílu nadnárodních firem ve struktuře ekonomiky, zejména v domácím strojírenství, je dobrá kondice evropských zemí zásadní nejen pro export, ale i pro investiční rozhodnutí a vývoj mezd. Aktuální prognóza se odvíjí od očekávání růstu v eurozóně mezi 1,5 až 2 % v tomto i příštím roce. Je to sice dostatečný základ pro růst české ekonomiky mezi 2 až 3 %, nicméně pro vyšší dynamiku by česká ekonomika vyžadovala i silnější výkon eurozóny. Dokud eurozóna své strukturální problémy nevyřeší, nelze v ČR očekávat vyšší tempa růstu.

Aktuální situace českého trhu práce začíná připomínat období před deseti lety. Počet registrovaných nezaměstnaných klesá a přibližuje se 440 tisícům, naopak počet volných pracovních míst se zvyšuje a dosahuje již téměř 120 tisíc. „Strukturální nesoulad na trhu pracovní síly je ještě intenzivnější než před deseti lety a představuje bariéru dynamičtějšího rozvoje a vyššího potenciálu české ekonomiky,“ vysvětluje Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace.

Rok 2016 přinese vyšší spotřebu domácností

Před krizí ekonomika rostla tempem kolem 6 %, v roce 2016 ale zpomalí na 2,4 %, zejména z důvodu zpomalení růstu investiční poptávky na 1,5 %. Za zpomalením investic je především ukončení čerpání prostředků z EU fondů, které bylo v minulém roce výjimečně silné. Růst ekonomiky se bude opírat především o spotřebitelskou poptávku, která udrží solidní dynamiku kolem 3 %.

„Poptávka domácností bude podpořena nízkou nezaměstnaností, zrychlující dynamikou mezd, stále nízkou inflací a vysokou spotřebitelskou důvěrou,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Nezaměstnanost klesne z průměrných 6,5 % v loňském roce na 5,6 %. Růst průměrné nominální mzdy se zrychlí na 4 %. Pro firmy bude stále obtížnější nalézt rovnováhu mezi cenovou konkurenceschopností a nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců. Při nízké inflaci, která bude v průměru stále pod 1 %, vzroste reálná mzda o více než 3 %.

Nízká inflace je do velké míry způsobena nízkými cenami ropy a potravin, což je pro tuzemskou ekonomiku pozitivní faktor. „Nízkoinflační prostředí nevytváří v tuzemské ekonomice nežádoucí efekty, které by vyžadovaly další reakci ze strany ČNB,“ uvádí Jakub Seidler.

Rok 2017: Posílí investice, zeslábne spotřeba

Pro rok 2017 prognóza počítá s mírným zrychlením ekonomického růstu, které bude taženo zejména vyšší investiční aktivitou. Investice by měly růst tříprocentním tempem, což při stále vysoké dovozní náročnosti domácího vývozu podpoří i vzestup dovozů. „Předpokládáme, že spotřeba domácností poroste tempem 2,6 %, tedy o něco pomaleji než v roce 2016, zejména v důsledku vyššího růstu cen. Fiskální politika by měla podporovat ekonomiku neměnnou dynamikou,“ říká Petr Gapko, hlavní ekonom GE Money Bank.

Strukturální nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce bude bránit dalšímu poklesu registrované míry nezaměstnanosti, která v průměru poklesne pouze symbolicky na 5,5 %. Ani růst mezd proto nebude dále akcelerovat. Očekávaný vzestup inflace je na rozdíl od lednové prognózy o něco nižší. Centrální banka se přesto ve druhé polovině roku pravděpodobně dočká dvouprocentní inflace. Dosažení inflačního cíle otevírá prostor pro normalizaci měnové politiky. Opuštění kurzového závazku lze očekávat nejdříve v první polovině roku s tím, že pravděpodobnost tohoto kroku se v čase zvyšuje.