Nicméně zpracovatelský průmysl netvoří většinu ekonomiky. Dokonce i v Číně sektor služeb už tvoří nadpoloviční část ekonomiky, v USA dokonce 80 procent a Německo je uprostřed s cca 70 procenty. A indikátory služeb (PMI services) se drží v pásmu nad 50 body, což naznačuje, že sektor služeb roste.
Z tohoto pohledu je USA i Čína daleko od recese. Minimálně pro nejbližší období. Ale pokles průmyslu v Německu se dostal už do úrovně, kdy služby nebudou stačit přetlačit růst do kladných hodnot. Jinými slovy, historie nám ukazovala, že dokud zpracovatelský průmysl v Německu klesal o cca tři procenta, tak ekonomika jako celek mohla vykazovat růst nebo stagnaci. Ale červnové číslo s poklesem o šest procent už naznačuje, pokud se zopakuje i v dalších měsících, že růst německé ekonomiky se překlopí ve třetím kvartále do poklesu.
Co stojí za poklesem německého průmyslu? Statistika německých továrních zakázek ukazuje na zajímavý fakt: Objednávky ze světa kromě eurozóny poskočily meziměsíčně o pěkných +8,6 %. Celkové číslo však kvůli nízkému zájmu ze samotného Německa (-1 %) a ze zbytku eurozóny (-0,6 %) činilo jen 2,5% (meziročně +3,6 %).
Tato čísla trochu nahlodávají obvyklou mantru, že Německu škodí především chabá poptávka z Číny a tedy obchodní přestřelka mezi USA a Čínou. Čísla za vývozy to potvrzují. Zatímco vývozy do Asie (včetně Číny) rostou meziročně o pět procent a vývozy na americký kontinent dokonce o něco více (samotné USA +7 %), tak vývozy do zbytku EU klesají téměř o tři procenta.
Co se děje v EU? Možná vás napadne recese v Itálii. Vývozy sice klesají, ale pokles je relativně malý. Struktura vývozů do EU ukazuje, že velký vliv na pokles má brexit: Kombinované vývozy do Spojeného království a Irska klesají o více než desetinu a vysvětlují necelou polovinu poklesu vývozů do EU.
Vysvětlením je brexit, respektive obava z něj. Dovozy do Velké Británie si v letošním roce prošly velkým výkyvem. Na konci března reálně hrozil tvrdý brexit, hrozil minimálně krátkodobý kolaps obchodu mezi Británií a EU, a tak se britské domácnosti a firmy snažily alespoň částečně předzásobit. I české firmy, které do Spojeného království vyvážejí, zmiňovaly, že pronajaly sklady a naplnily je až po střechu. Vývozy tak v prvním čtvrtletí výrazně vzrostly.
Nicméně brexit nepřišel a byl postupně odložen až na říjen. A tak se tyto zásoby mohly začít rozpouštět. Dovozy ve druhém čtvrtletí tak nejen dále nerostly, ale dokonce poklesly. Pokud jde o podíl vývozů z EMU (Evropská měnová unie) a Německa do Británie na HDP (hrubý domácí produkt), je vidět, že tento efekt zvýšil v první čtvrtletí vývozy o 0,2 procentního bodu (EMU), respektive 0,3pb (Německo) vůči HDP.
Toto neříká, že díky tomuto efektu rostla německá ekonomika o 0,3 procentního bodu rychleji. Jde jen o hrubé přiblížení efektu, protože v tomto výpočtu nebereme v potaz dovozní náročnost, která by efekt snižovala a na druhé straně nebereme v potaz nepřímé vývozy (skrz jiné země), které by efekt zase zvyšovaly. Každopádně tento efekt, který pomohl HDP v prvním kvartálu a naopak snížil HDP ve druhém čtvrtletí.
Teď jsme ale ve třetím čtvrtletí a brexit je tentokrát naplánován na konec října. Britský premiér Boris Johnson se tváří, že tentokrát k žádnému odkladu nedojde, což zvyšuje motivaci se předzásobit. Jinými slovy, během srpna, září a října by se mohly opět výrazně zvyšovat vývozy z EU do Velké Británie.
Plnění britských skladů tak pomůže makročíslům v EMU, především v Německu. Nicméně jen přechodně, protože pokud by došlo opět k odkladu, tak listopad a prosinec může přinést propad vývozů do UK jako letošní duben a květen. A pokud k odkladu nedojde a odchod bude bez dohody, tak počáteční zmatky na hranicích vyvolají recesi ve Spojeném království a snížení růstu unijních ekonomik. Připomínám náš odhad, že tvrdý brexit by snížil růst české ekonomiky o více než jeden procentní bod.
Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje dění v EU, je silná provázanost jednotlivých států. Ekonomiky EU/Evropy jsou obchodem výrazně více propojeny, než ekonomiky v Asii nebo Americe. Zhruba 70 % vývozů v Evropě je napojeno na globální produkční řetězce, zatímco v Americe je to jen 40 % a Asii něco přes 40 %. Jinými slovy, díky silnému obchodnímu propojení se problémy jednoho státu – nebo nejistota ohledně jedné země – v Evropě šíří rychle i do dalších ekonomik. Obchod mezi jednotlivými státy eurozóny přitom v červnu meziročně poklesl o více než 6,5 procenta.
Autor je hlavní ekonom České spořitelny
(Redakčně upraveno)
