Elektřina stále zdražuje kolem deseti procent

Názor
Koronavirová krize zatím nevede k tak citelnému zlevňování, jak se čekalo. Patrné je to z dnešních čísel Českého statistického úřadu k výrobním cenám v měsíci červnu. Dopad krize je sice patrný například v oblasti cen zemědělských a průmyslových výrobců, ale to je vše.
Elektřina už od druhé poloviny loňského roku vykazuje soustavně tempo meziročního zdražování a ani letošní červen nebyl výjimkou. Ilustrační foto: Depositphotos.com

Ceny stavebních prací rostly letos v červnu meziročně tempem zcela odpovídajícím průměru loňského roku a ceny ve službách jen nepatrně pomaleji. V oblasti služeb díky poklesu cen ropy na světových trzích dochází ke zlevnění pohonných hmot, a tedy ke zvolnění růstu cen dopravních služeb.

Nižší meziroční růstovou dynamiku v porovnání s loňským průměrem vykazovaly v červnu také služby v oblasti pronájmu a reklamy. Projevuje se ochlazení nemovitostního trhu, kdy lidé vyčkávají na nižší ceny realit v důsledku koronavirové krize. V oblasti reklamy je pak útlum dán úsporným škrtáním firem na marketingových výdajích.

Naopak k citelnému zdražování dochází ve službách v oblasti skladování. Z důvodu zavření řady obchodů v důsledku boje s šířením koronavirové nákazy se logicky zpomalil odliv naskladněného zboží. Navíc koronavirová krize značí boom on-line nakupování, a tedy růstu související poptávky po uskladnění takto prodávaného zboží.

PSALI JSME:
Karty na stůl – karanténa zásadně ovlivnila spotřebu českých domácností

Jedním z klíčových důvodů, proč ceny v oblasti výroby nejdou níže výrazněji, je stále citelně zdražující elektřina. Ta už od druhé poloviny loňského roku vykazuje soustavně tempo meziročního zdražování zhruba v pásmu od 9,5 do 11,5 procenta, a ani letošní červen nebyl výjimkou. Pokud by růst cen elektřiny zvolňoval, bude pokles výrobních cen v ČR plošnější a výraznější.

K výraznějšímu propadu cen výrobců nedochází také proto, že vláda v uplynulých měsících koronavirové krize podporovala ekonomiku řadou opatření, jako je kurzarbeit, ošetřovné, moratorium na splátky úvěrů a další. Díky tomu se v ekonomice – byť za cenu enormního zadlužení a rekordního schodku – udržuje zaměstnanost a poptávka, což drží výše právě i výrobní ceny, resp. to tlumí jejich propad.

Co se týče konkrétně elektřiny, nelze čekat žádné výrazné zlevnění ani v budoucnosti.  Ceny emisních povolenek v Evropské unii se v tomto týdnu vyšplhaly na maximum za čtrnáct let, až na úroveň mírně nad 30 eury za tunu. Zdražování povolenek obecně znamená pro evropské elektrárny či továrny dodatečné náklady při spalování fosilních paliv, což má vliv mimo jiné i na ceny elektřiny.

PSALI JSME:
Emisní povolenky zdražují na 14leté maximum

Evropská komise navíc výhledově plánuje rozšíření systému emisních povolenek v oblastech letecké a lodní a námořní dopravy. Odhaduje, že by takový krok přinesl do rozpočtu EU zhruba deset miliard eur ročně. Tyto prostředky by Evropské komisi pomohly pokrýt finanční potřebu spojenou se vznikajícím fondem obnovy, o jehož ustavení se bude intenzivně jednat na dnes začínajícím summitu EU v Bruselu.

Granty (tedy nevratně poskytnuté peníze) a půjčky fondu, v celkové výši až 750 miliard eur, mají být financovány vydáváním dluhopisů. Splátky úroků a jistiny těchto dluhopisů by až minimálně do roku 2058 byly hrazeny z rozpočtů EU, na které se skládají jednotlivé členské státy, a také právě z vlastních zdrojů Evropské komise.

Mezi tyto vlastní zdroje má tedy patřit i výnos z rozšířeného systému emisních povolenek. Dodatečné zatížení letecké a námořní dopravy povolenkami může vést ke zdražení letenek či zboží z dovozu, které je přepravováno námořní cestou. Růst cen povolenek by tak byl indikátorem nejen možného zdražování elektřiny jako doposud, ale také právě letenek nebo dováženého zboží typu exotického ovoce, oblečení nebo třeba elektroniky.

Autor je hlavní ekonom Czech Fund a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
O víkendu možná v Bruselu vznikne evropská dluhová unie

Zavřít reklamu ×
  1. Dalo se to čekat, že to na to bude mít takový efekt, ale ve finále na to dojede my jako koncoví zákazníci, protože se zvedne nejen cena elektřiny, ale i ostatních výrobků k jejichž výrobě je třeba. Proto je třeba se zaměřit na to, aby nebyla taková poptávka a dali jsme konečně šanci obnovitelným zdrojům, který tolik natlačí cenu nahoru a jsou i pro okolí šetrnější. V sousedních státech už je to v podstatě zajeté, tak proč se jimi neinspirovat, když už i u nás jsou nabídky, co se tomu věnují jako bezDodavatele, kde je to jen o zelené energii a nebo další tomu podobní. V podstatě u nás to začíná i končí.

  2. No a? Kdo má solární ohřev a větrnou turbínu,jako já-tomu je nějaký ČEZ a distributoři u pr….!!

Napsat komentář: Pavel Vízner Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.