Například největší tuzemské automobilky se tehdy dobrovolně rozhodly přerušit výrobu. Aby tak omezily šíření nákazy. Zároveň si byly vědomy zhoršené odbytové situace v zemích, jako jsou Německo a Čína, jejichž poptávka je pro český vývoz určující, ať už přímo či nepřímo.
Průmysl v současnosti čelí úplně jiné výzvě než loni. Zatímco loni pandemie způsobovala poptávkovou krizi, danou například omezením prodeje automobilů, letos se stupňují potíže na nabídkové straně. Obnovená poptávka tak naráží na nedostatečnou nabídku, jež je výslednicí „zúžených hrdel“ mezinárodní výroby komponent a mezinárodní přepravy.
Zároveň dramaticky zdražují ceny vstupů. Německé automobilky Daimler a Volkswagen varují, že nedostatek čipů, takzvaný „čipový hladomor“, může přetrvat až do roku 2023. To fatálně ohrožuje výrobu také třeba v automobilce Škoda Auto. Navíc dochází k dramatickému růstu cen energií. Evropě tak hrozí i „plynový hladomor“.
Omezení dodávek zemního plynu z Ruska způsobuje jeho prudké zdražování na evropském velkoobchodním trhu, letos o více než 170 procent. Růst cen plynu zásadně přispívá ke zdražování velkoobchodní elektřiny. Jednotlivé zdroje energie jsou totiž cenově provázány, takže zdražování jednoho vytváří tlak na zdražování jiného, který může sloužit jako náhražka.
Cena velkoobchodní elektřiny v Německu tak dnes vystoupala na historický rekord až 91 eur za megawatthodinu. Český trh s elektřinou je s tím německým těsně propojený, takže zdražování na německém trhu s elektřinou je nepříznivou zprávou i pro české průmyslníky.
Další náhražkou plynu je uhlí. Zvýšení poptávky po něm umocňuje růst cen emisních povolenek EU. Ty si musí evropské uhelné elektrárny či teplárny kupovat, aby mohly za využití uhlí vyrábět elektřinu, resp. teplo.
Podle analýzy Bank of America zdražování energií v Evropě jen tak neskončí. Hovoří pro něj i faktory probíhajícího přechodu na obnovitelné zdroje nebo ukončování provozu jaderných bloků nebo uhelných elektráren nejen v Německu.
Růst cen vstupů, komponent a energií představuje pro český průmysl klíčovou výzvu pro příští měsíce. Přidává se domácí faktor silného tlaku na růst mezd, který je výsledkem zvýšených inflačních očekávání.
Vůči němu ale může zakročit Česká národní banka zvýšením své základní úrokové sazby. Nelze tak vyloučit, že základní sazba ještě letos vzroste ze stávající úrovně 0,75 na 1,50 procenta. To pro průmyslové podniky bude znamenat ztížený přístup k financování.
Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)
KDO ZA TO MŮŽE ??? ASI TI CO TU VLÁDLI OD ROKU 1992 DO ROKU 2013 TI VŠECHNO PODALI ,PROŠMELILI NEBO PODEPSALI SMLOUVY KTERÉ NÁS PŘIVAZALI JAK NEMOCNEHO PSA KE KULU TAK NÁS K NĚMECKU !!!
Pokud je cena elektřiny cca 100 eur (převážně nafouknutá z povolenek) za 1 MWh, která odpovídá zhruba 100 litrům benzínu, tak je cena elektrické energie v jednom litru zhruba 1 euro, takže prakticky jako benzín. „Výhoda“ elektromobilů se ukazuje i na provozních nákladech.
Malinká chyvička.Výrova ebetřiny má velmi nízkou účinnost,asi 30 %.Takže na 1 MWh je zapotřebí asi 340 litrů benzínu.Takže cena cca 6000 Kč na MWh je tržně reálná.Pro velkoodběry klesá.
hlavně, aby bylo dost čipů na lidi :o)))
Kdyby měli rozum, tak minimálně dočasně zruší/omezí ty jejich uhlíkový povolenky, nebo co to je.
V EU rozhodují o ekonomice úředníci,ale těm to povolili politici, aby se mohli mohli vymlouvat, to ne my to EU a tak zničili kapitalismus a vytvořili dotační systém paskvil, který nás zničí!
Energieš není dostatek ,proto zdražuje. Jak chtějí ještě dobíjet elektromobily????????????
ČNB se může klidně stavět na hlavu. Vzhledem k převažujícím majitelům firem a ke skladbě kupců nemovitostí je inflace tažena přílivem peněz ze zahraničí. Takže ČNB se může jít klouzat!