Dennodenně jsme zavaleni přívaly nových slov, která se leckdy špatně vyslovují nebo kterým starší generace ani nerozumí. „Mateřština je pro nás významnou hodnotou, každý si však její ideální stav představuje trochu jinak – a právě neologismy a okazionalismy (příležitostné neologismy, jejich užití je zpravidla jednorázové, mohou ozvláštňovat situaci nebo vyjadřovat osobní postoj pisatele či mluvčího – pozn. redakce) nezřídka budí vášně.
„Dotazníkový průzkum provedený na přelomu let 2017 a 2018 na stovce respondentů ukázal, že si mluvčí na nových slovech cení pojmenování nových předmětů a jevů v měnícím se světě, vítají obohacování slovní zásoby, zpestření i zpřesnění komunikace, kladně hodnotí také kreativitu, vtip a estetický požitek,“ říká k aktuálnímu jazykovému trendu Michaela Lišková z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
Slohovky pro paní učitelku
Kdo by si nevzpomněl na tuny slohovek, písemek nebo závěrečnou maturitní práci? Kromě gramatiky hodnotili kantoři i stylistiku. Avšak vysvětlil vám někdo, proč vaše práce byla oznámkována hůře, než sloh vaší spolužačky?
„Ve škole nás sice nutili psát hromadu slohových prací, ale nikdy se při zadání neřešilo to úplně nejdůležitější: Pro koho ten text píšeme? Kdo si to bude číst? Babička z vesnice, kámoška od koní, nebo pan starosta? A tak jsme se naučili psát tak nějak univerzálně ‚pro paní učitelku‘, která si zpravidla libovala v květnatých souvětích, šroubovaných obratech a knižním výrazivu. V běžném světě a v podnikání především je to dovednost naprosto nepoužitelná,“ říká Lucie Koubek, obsahová specialistka a lektorka copywritingu.
„Z výsledků letošních písemných prací například vyplývá, že žáci byli nejhůře hodnoceni v kritériu ověřujícím pravopis, tvarosloví a slovotvorbu. Část žáků měla rovněž potíže s větnou skladbou a s vytvořením koherentního (soudržného, dobře uspořádaného – pozn. redakce) textu.
U didaktických testů jsou pak pro žáky dlouhodobě nejobtížnější úlohy ověřující jejich schopnosti porozumět textu. U písemné práce z českého jazyka a literatury letos neuspělo 5,3 % prvomaturantů, přičemž jde o meziroční nárůst o 1,8 %,“ říká o výsledcích letošních maturitních zkoušek z českého jazyka Marek Lehečka z Referátu vnějších vztahů z Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.
Jak uspět v pracovní džungli
„Motivační dopis je velmi důležitý. V podstatě je to první věc, kterou personalista mající na starosti ‚první selekci‘ vhodných kandidátů čte. Nejčastěji jim chybí nápad, snaha zaujmout, odlišit se od ostatních kandidátů, tedy potenciálních konkurentů, či argumenty proč bychom mě měli pozvat právě je,“ uvádí Petr Pokorný, ředitel Odboru pro personální řízení rektorátu Masarykovy univerzity.
Za počítač se zkrátka vždycky neschováme. Někdy se musíme spoléhat i sami na sebe. Ať už se ucházíme o práci, nebo tvoříme smysluplnou reklamu pro výrobek. „Mnozí mí klienti bojují v psaném projevu s tím, že se neumí uvolnit. Jsou natolik poznamenaní psaním seminárních prací, diplomek a disertací, že jim pak dělá velké potíže napsat přirozeně znějící text v přátelském duchu. Všechny jejich texty vyznívají spíš jako úřední dokumenty,“ dodává Koubek.
A někdy nestačí si jen tak psát. Někdy je totiž dobré spojit hlavy dohromady nebo přizvat odborníka než vypustíte svá „moudra“ do světa. „Prezentace na sociálních sítích je v dnešní době nutná a využívají je i ty společnosti, které nemají dostatek znalostí a personálu, jenž by se sociálním sítím patřičně věnoval. Nevhodně zvolená strategie, komunikace a nekvalitní obsah může firmě v konečném důsledku velmi uškodit,“ komentuje důležitost kvalitního projevu Dominika Bělonožníková, zakladatelka společnosti Time for workshop zaměřené na online marketing.
Emotikony slova nenahradí
Už dávno jsou pryč doby, kdy si děti hrály na schovku, četly knížky pod peřinou nebo jen tak „zběsile“ běhaly kolem domů. Mladí tráví svůj volný čas raději na sociálních sítích nebo hrou na x-boxu či jeho alternativách. Okolní svět je nezajímá, s vrstevníky si raději povídají po Skypu. Doba zrychlila, přitvrdila. Získali jsme možná nové dovednosti, technika nás ale také současně o některé věci připravila.
Utrpěly hlavně naše vyjadřovací schopnosti. Mluvený a psaný projev dostal za poslední dobu pořádně na frak. Psaní jednoduchých a hlavně srozumitelných emailů dá pořádně zabrat. A co teprve, když máme před někým veřejně vystoupit a podělit se o svůj názor?
„Změnila se míra formálnosti, nebo spíše neformálnosti, a to nejen ve vyjadřování, ale i v chování, oblékání. Jazyk se měnil a mění neustále, stejně tak jako se mění celá společnost, prostředí, v němž žijeme, věci, které běžně používáme, tempo, kterému se přizpůsobujeme, množství informací a podnětů, které dennodenně vnímáme… Je pochopitelné, že to vše se nějakým způsobem odrazí i v jazyce,“ uvádí možnou příčinu jazykových změn Anna Černá z Ústavu pro jazyk český Akademie věd České republiky.
„Slova v psaném projevu nahrazují emotikony a souvislé odpovědi vystřídaly zkratky, lidé mohou mít problémy s vyjadřováním,“ uzavírá Dominika Bělonožníková.
