Energeticky úsporný byt má svému majiteli snížit náklady na provoz o tisíce korun ročně. Vyšší pořizovací náklady však tento přínos nejen vynulují, ale obrátí do mínusu. Majitel na splátkách souvisejících s pořízením bytu zaplatí ročně mnohem více, než kolik může ušetřit. Ukázal to výpočet společnosti EKOSPOL, který se připravuje na vynucenou změnu energetických standardů budov. Ta pro větší bytové domy začne platit už za rok a čtvrt.
Jako modelový příklad jsme použili byt s rozlohou 57 metrů čtverečních v našem projektu Výhledy Barrandov, jehož stavba začala na začátku letošního roku. „Porovnali jsme současné náklady na vytápění a srovnali je s náklady na vytápění při splnění energetických standardů platných po 1. lednu 2018. Zohlednili jsme také vyšší cenu energeticky úsporného bytu, která kvůli nutnosti instalovat rekuperační a ventilační jednotku včetně rozvodů, použít silnější zateplení a trojskla vzroste zhruba o 15 procent. U tohoto konkrétního bytu by tak klient připlatil navíc skoro půl milionu korun,“ vysvětluje způsob výpočtu generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU Evžen Korec, a dodává, že metodiku i správnost výpočtu, představeného na diskuzním setkání Stavebního fóra, EKOSPOL konzultoval s několika nezávislými odborníky na energetiku.
„Uvažovali jsme, že zájemce o byt má pouze deset procent vlastních peněz, zbytek chce financovat hypotékou s dvacetiletou splatností. Při standardních podmínkách by ročně zaplatil o dvacet tisíc korun více, a to i při započítání úspory na vytápění bytu. Jakýkoliv ekonomický přínos tak velmi rychle spolkne banka vyžadující vyšší splátky,“ upozorňuje Korec. Výpočet naopak vůbec nezahrnuje náklady na drahý provoz, údržbu a pravidelnou výměnu filtrů. To jsou další tisíce korun navíc.
Zastánci této technologie mluví o minimálně dvacetileté návratnosti systému, realitou však bude spíše 25 let a více. „A to jen za předpokladu, že celý systém vydrží bez poruchy fungovat 24 hodin denně, 365 dnů v týdnu po dlouhá desetiletí. To se v případě techniky jeví jako zázrak,“ doplňuje šéf EKOSPOLU Korec.
Významnou překážkou, která bude jakékoliv návratnosti systému bránit, jsou dlouholeté zažité modely chování obyvatel bytů a domů. „Aby se na energiích ušetřilo, museli by lidé zapomenout na otevírání oken. To je jednou z podmínek ekonomické návratnosti. Upřímně však pochybuji, že to kdokoli bude dodržovat. Řízená výměna vzduchu totiž nikdy nenahradí pořádné vyvětrání, například po nepovedeném vaření či setkání kuřáků. Navíc je zde významný psychologický efekt: život ve čtyřech stěnách bez možnosti otevřít okno připomíná spíše kriminál než sen o komfortním bydlení,“ tvrdí Korec, podle nějž jde jen o další byrokratický diktát Bruselu protlačený pod vlivem zelených lobbistů.
O nízkoenergetické bydlení přitom není v Česku zájem. Nejúspornější byty třídy A dlouhodobě nedosahují ani pěti procent celkového trhu (viz statistika ČSÚ). „Bruselští úředníci chtějí tento minoritní trh povýšit na majoritu zakázáním jakýchkoliv alternativ. Zájemcům o nové bydlení tím vezmou svobodnou možnost zvolit si domácnost podle vlastních představ a navíc jim sáhnou do peněženky pro další stovky tisíc korun. Jediným, kdo na tomto bruselským diktátem pokřiveném trhu vydělá, budou výrobci rekuperačních jednotek, kteří nyní jen horkotěžko hledají uplatnění,“ neskrývá rozhořčení Korec.
Modelový výpočet zdražení
Nový byt v Praze o výměře 57 metrů čtverečních stojí nyní 2,8 milionu korun. Při hypotéce 90 procent (20 let, úrok 3,49 ročně, fixace tři roky) je roční splátka 175 224 Kč, náklady na vytápění 11 400 (zemní plyn, spotřeba 100 kWh), celkové roční náklady tedy jsou 186 624 korun.
Energeticky úsporný byt (vícenáklady 15 procent) vyjde na 3 220 000 korun. Při hypotéce za stejných podmínek jako v prvním případě bude roční splátka 201 504 Kč. Náklady na vytápění dosáhnou 5130 Kč (45 kWh). Celkové roční náklady budou 206 634 korun.
Za energeticky úsporný byt tak jeho majitel zaplatí ročně o 20 010 korun více.
