Podle předběžných údajů se v meziročním srovnání celoroční spotřeba elektřiny snížila o 3,9 procenta; zatímco předloni byla její celková hodnota v ČR 62,8 TWh, v roce 2022 to bylo 60,4 TWh. Do celkové bilance velmi výrazně zasáhlo poslední „nejúspornější“ čtvrtletí roku.

K největšímu snížení spotřeby došlo v říjnu, kdy byla naměřená hodnota o 7,6 procenta nižší než ve stejném období v roce 2021. Průměrná spotřeba za celé čtvrté čtvrtletí byla nižší o 6,6 procenta. „Meziročně spotřeba klesala ve všech měsících loňského roku,“ informoval redakci FAEI.cz mluvčí ERÚ Michal Kebort.

PSALI JSME:
Energie českým domácnostem začínají zlevňovat. Pozor na zlevněné nabídky podmíněné víceletou fixací

Snížení spotřeby elektřiny bylo podle zprávy úřadu patrné zejména u domácností, které se na ní v uplynulém roce podílely průměrným poklesem o devět procent, přičemž největší úsporu zaznamenaly v červnu (-17,9 %) a květnu (-16,7 %).

Výrazný pokles byl rovněž evidován u velkoodběratelů na hladině velmi vysokého napětí (‑5,5 %), na hladině vysokého napětí byla hodnota nižší o 1,5 procenta. V případě podnikatelů na hladině nízkého napětí došlo meziročně jen k drobné úpravě (-0,1 %).

PSALI JSME:
Ceny energií? Otazníky nad rokem 2024 visí zejména nad domácnostmi

„Z našich předběžných statistik je zřejmé, že lidé v domácnostech s elektřinou loni bezprecedentně šetřili. Meziroční devítiprocentní pokles spotřeby byl nejvyšší za dvacet let, kdy ERÚ vydává zprávy o provozu elektrizační soustavy,“ informoval Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.

Ve srovnání s rokem 2021 se v roce vyrobilo méně elektrické energie, konkrétně 84,5 TWh brutto a 78,8 TWh netto elektřiny, což značí pokles o 0,4, respektive o 0,7 procenta. Na poklesu výroby elektřiny se podílely zejména paroplynové elektrárny, jejichž produkce (netto) meziročně klesla o více než polovinu (-51,4 %).

PSALI JSME:
Fotovoltaika na střeše rodinného domu ušetří více než 30 tisíc korun

Méně elektrické energie vyrobily také přečerpávací (-18,3 %) a vodní elektrárny (-13,1 %). Naopak nárůst zaznamenala výroba ze solárních (+6,7 %) a větrných zdrojů energie (+6,6 %), a také z parních elektráren (+6,3 %). Plynové a spalovací elektrárny (-0,7 %) a jaderné elektrárny (+0,9 %) prakticky zopakovaly výsledek z předchozího roku.

„I přesto, že množství vyrobené elektřiny se mírně snížilo, převládal také v loňském roce export energie nad jejím importem, a to poměrně výrazně. Roční hodnota salda, tedy rozdílu mezi exportem a importem, se zvýšila o 22,2 procenta, celkově na 13,5 TWh,“ uvedl Trávníček.

PSALI JSME:
Češi mají nejdražší elektřinu v Evropě. Česko přitom patří k jejím největším vývozcům na světě