Koncepce počítá s postupným přepracováním současných distribučních sazeb a dalších podmínek, které si vyžaduje transformace energetiky. Změny povedou k jednodušší a efektivnější struktuře sazeb, která přinese nejen spravedlivější dělení nákladů, ale umožní také zavádění nových technologií. Ty budou sloužit elektrizační soustavě i spotřebitelům.
Vzhledem k hloubce změn a potřebě transparentnosti se na přípravě koncepce podílejí také zástupci široké odborné veřejnosti v rámci tzv. Otevřené platformy.
V té zasedají pracovníci státní správy i samospráv, profesních asociací, energetických společností, akademické sféry, ale také spotřebitelských či ekologických organizací. V současnosti zahájený veřejný konzultační proces je otevřený všem zájemcům.
„Předně je důležité říct, že připravované změny nepřijdou všechny skokově za měsíc nebo za rok. Součástí koncepce je harmonogram, podle kterého by měla být úprava sazeb dokončena do roku 2028, přičemž jejich praktická implementace bude postupná. Změny budou přicházet v návaznosti na připravenost legislativy, ale také podle aktuálního vývoje v energetice,“ vysvětlil Stanislav Trávníček, předseda Rady ERÚ.
„Všichni vidíme, co se teď děje, a nová úprava musí reflektovat možnosti energetiky i odběratelů. Za zásadní považujeme otevřenost projektu. Právě proto se pracovních skupin účastní zástupci spotřebitelů a novou podobu představujeme již ve fázi koncepce, abychom poskytli dostatečný prostor pro potřebnou diskuzi,“ dodala Martina Krčová, členka rady ERÚ.
Nový design trhu však nestaví jen na diskuzi, ale také na robustních analytických podkladech. Zapojena je proto Technologická agentura ČR, která vypsala několik souvisejících výzkumných projektů, zaměřených na veřejné zakázky v aplikovaném výzkumu, vývoji a inovacích pro potřeby státní správy. Jejich výstupy budou postupně zveřejňovány také na webových stránkách ERÚ.
Hlavní úpravy v navrhované koncepci se soustředí na regulovanou složku ceny elektřiny, tedy tu část ceny, která slouží k úhradě nákladů na provoz a rozvoj elektrizační soustavy. „Nové sazby budou cílit na spravedlivější rozdělení úhrad podle skutečných nákladů. Není to však jediný aspekt změn,“ konstatoval Trávníček.
„Umožnit chceme také větší zapojení nových technologií a jejich efektivní využití, takže nejde jen o náklady. Ve chvíli, kdy to technologie umožní, počítáme například s tím, že by i samotné domácnosti mohly nabízet své služby síti. Konkrétně půjde třeba o služby výkonové rovnováhy, které dnes poskytují jen velcí účastníci trhu,“ upřesnil předseda Rady ERÚ.
První ze souvisejících kroků, je úprava vyhlášky o Pravidlech trhu s elektřinou. Novelu vyhlášky úřad představí v září, kdy zahájí veřejný konzultační proces. Její účinnost je plánována od ledna příštího roku.
„Vyhláška umožní sdílení elektřiny vyrobené ze společného zdroje v bytových domech mezi jednotlivé domácnosti. Na střechách rodinných domů fotovoltaika doslova bují, zatímco bytové domy zůstaly dosud upozaděny. Důvod přitom nebyl technický, ale legislativní. A zvláště teď jsou prázdné střechy ve městech promarněnou příležitostí,“ uvedla Martina Krčová.
„Další, zásadnější změny již ale předpokládají úpravy zákonů, na kterých chceme se zákonodárci spolupracovat. Současná legislativa je mnohdy starší než dvacet let, s novými technologiemi proto nemohla počítat,“ dodal Stanislav Trávníček.
Příkladem může být akumulace energie, respektive velká bateriová úložiště, která dnes mohou legálně fungovat jen jako součást tradiční výrobny elektřiny, nebo běží ve zkušebním provozu. Přitom by je bylo možné využít pro vyrovnávání odchylek v soustavě, což by přispělo ke snížení regulovaných plateb.
