Za zpomalením inflace na prosincových 9,2 procenta meziročně (ještě v říjnu byla 10,6 % meziročně, pozn. aut.) stály hlavně opatření německé vlády na kompenzaci vysokých cen energií domácnostem.
Domníváme se, že další podpůrná opatření vlád spolu s negativními efekty vysoké základny a klesajícími velkoobchodními cenami energií budou na počátku letošního roku přispívat k pokračujícímu svižnému zpomalování energetické, a tím i celkové inflace.
Rizikem ve směru ještě výraznějšího poklesu jsou nedávné propady tržních cen zemního plynu a ropy. Změna vah spotřebního koše by mohla v lednu dočasně snížit také jádrovou inflaci. Ta přitom v prosinci dále zrychlila na rekordních 5,2 procenta.
Očekáváme, že jádrová inflace zůstane v první polovině letošního roku relativně vysoká blízko pěti procent v důsledku postupného průsaku sekundárních vlivů slabého eura a vyšších nákladů na energie. Silnější růst mezd pak pravděpodobně vyvolá tlak na růst inflace ve službách v druhém pololetí a udrží jádrovou inflaci těsně nad třemi procenty.
Dolaru pak příliš neprospěla odpolední data amerických maloobchodních tržeb za prosinec. Prodeje spadly meziměsíčně výrazněji, než se čekalo. A to i bez automobilového sektoru, kde hraje významnou roli pokles cen pohonných hmot (tržby se totiž v USA vykazují v nominálním vyjádření).
Zklamáním je i výrazně horší výsledek za kontrolní skupinu vstupující do hrubého domácího produktu (HD. Středeční data tak podporují naše očekávání, že zatímco Evropská centrální banka počátkem února zvedne sazby o 50 bazických bodů, americký Fed (centrální banka USA, pozn. red.) pouze o 25 bazických bodů.
Koruna i ve středu držela relativně silné úrovně, když se po celý den bezpečně udržela pod hladinou 24,00 CZK/EUR. Primárně korunu drželo globálně silné euro, což se podobným způsobem odrazilo i na okolních měnách v regionu. Středa byla sice bohatá na vystoupení tuzemských centrálních bankéřů, zásadnější tržní reakci jsme ale nezaznamenali.
Zástupci jestřábí menšiny v bankovní radě ČNB (viceguvernér M. Mora a člen rady T. Holub) by nadále viděli prostor pro zvýšení sazeb v boji s inflací, inflačními očekáváními, přehřátým trhem práce či s cílem ulevit intervenčnímu úsilí na podporu koruny. Viceguvernérka E. Zamrazilová naproti tomu preventivní zvýšení sazeb vylučuje.
Mzdový vývoj podle ní inflační hrozbu nepředstavuje a jádrová inflace se dle jejích slov bude ve druhé polovině roku již pohybovat v jednociferném teritoriu. Tuzemské tržní sazby ve středu opět znatelně klesaly pod vlivem padajících sazeb na trzích v eurozóně i zámoří. Tady zavážila hlavně nižší než očekávaná data prosincových cen průmyslových výrobců v USA.
Autor je hlavní ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
Ilustrační foto: Depositphotos.com
