Europarlament asi odmítne jádro a plyn jako zelené zdroje

Analýza
Poslance Evropského parlamentu čeká ve středu stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu udělí visačku zeleného zdroje. Ukrajinští představitelé, včetně třeba ukrajinského velvyslance v Německu, přitom evropské zákonodárce tlačí k tomu, aby visačku neudělili. Podpora plynu prý znamená podporu Putinovu režimu.
Poslance Evropského parlamentu čeká ve středu stěžejní hlasování. Rozhodnou totiž, zda zemnímu plynu udělí visačku zeleného zdroje. Foto: Evropský parlament

Jenže podpora plynu znamená také podporu evropské ekonomiky a zaměstnanosti. Bavorský svaz průmyslu spočítal, že kompletní vypnutí dodávek ruského plynu by německou ekonomiku v letošním druhém pololetí připravilo o 12,7 procenta jejího ekonomického výkonu. Přišla by tak o 193 miliard eur. To odpovídá 4 775 miliardám korun.

Bez ruského plynu tak Německo letos přijde o zhruba 400 miliard korun měsíčně, přičemž část této ztráty ponese také Česko, coby klíčový obchodní partner Německa. Daný výpadek 400 miliard korun měsíčně navíc v Německu podle zmíněného bavorského svazu průmyslu ohrozí 5,6 milionu pracovních míst, takže až statisíce pracovních míst v ČR.

Nejde ovšem jen o nátlak Ukrajiny. Podstatná část europoslanců se nikdy nesmířila s tím, když Evropská komise letos na Nový rok přidala mezi zelené zdroje vznikající taxonomie také plyn a jádro, byť s omezujícími podmínkami. Tito europoslanci nyní cítí příležitost využít situace a se zdůvodněním ukrajinské války odmítnout to, co odmítali už před jejím započetím.

Tehdy, na přelomu roku, ale ještě neměli vhodnou záminku a dostatečnou podporu. Evropská komise totiž chtěla vyjít vstříc průmyslovým zemím, jako Česko nebo Polsko právě tím, že plynu a jádru navrhla zelenou visačku. Tak, aby jim usnadnila přechod od zdrojů typu uhlí, na němž jsou silné závislé, na obnovitelné zdroje.

PSALI JSME:
Putin vypíná Němcům plyn. Vážně to ohrožuje i dodávky Česku

Nyní tedy europoslanci odmítající plyn i jádro utvářejí jakousi neformální, ovšem vlivnou alianci s ukrajinskými představiteli, takže zítra návrh Evropské komise opravdu mohou smést ze stolu. Ta by pak musela připravit nový návrh taxonomie, z hlediska ekonomických zájmů České republiky – a jejího energetického mixu – takřka jistě méně příznivý, než je návrh stávající.

To, že stávající návrh Komise skončí pod stolem, naznačuje červnové hlasování dvou klíčových výborů Evropského parlamentu, které zamítly udělení zelené visačky jak plynu, tak jádru.

Stěžejní středeční hlasování Evropského parlamentu se uskuteční v atmosféře vysoce napjaté situace na evropském energetickém trhu. Burzovní cena plynu v EU je nyní na zhruba 16násobku úrovně běžné pro tuto část roku v letech před rokem 2020, tedy před pandemií a válkou.

Jen za poslední měsíc plyn v EU zdražil na dvojnásobek. V Německu kolabuje tamní plynárenský kolos Uniper. V pondělí se jeho akcie propadly o takřka 24 procent poté, co vyšlo najevo, že německá vláda uskutečňuje kroky, jež by potenciálně mohly vést k nouzovému znárodnění podniku.

PSALI JSME:
Západ už účinné sankce proti Rusku vyčerpal

Uniper je největší odběratel ruského plynu v Německu. Jeho současný pád započal v polovině června, když Gazprom, ruský plynárenský monopol ovládaný Kremlem, snížil své dodávky Německu plynovodem Nord Stream 1 o 60 procent. Od Uniperu nakupují ruský plyn také jeho dodavatelé v České republice.

Dění kolem Uniperu tak podtrhuje, jak příliš je EU stále závislá na plynu jako takovém. A jak závislá je zvláště na plynu ruském. Výpadky v dodávkách plynu jsou klíčovým inflačním činitelem v celé Evropě, protože prodražují třeba také elektřinu a tím pádem vlastně úplně všechno další. Inflace v eurozóně je tudíž právě zejména kvůli drahým energiím na svém historickém rekordu.

Inflace způsobená drahými energiemi ale deptá nejen Evropskou unii, nýbrž také Spojené státy. Ty už ovšem činí razantní kroky, které by ji potlačily, i v oblasti rozpočtové, nejen měnově-politické. Na rozdíl od EU.

Bidenova administrativa totiž zřejmě již v nejbližší době zruší některá cla uvalená na čínské zboží předchozí administrativou Trumpovou. Spojené státy by ovšem tímto krokem citelně oslabily své vlastní sankce vůči Rusku. To proto, že Rusko v důsledku války na Ukrajině a souvisejících západních sankcí přesměrovalo své dodávky ropy zejména do Indie a právě do Číny.

PSALI JSME:
Omezení dodávek plynu z Ruska vzbuzuje obavy

Už letos v květnu tak Rusko předstihlo Saúdskou Arábii a stalo se největším dovozcem ropy do Číny. Ruský vývoz ropy do Číny je nyní historicky rekordní. Jestliže by nyní Spojené státy zrušily cla na čínské zboží, ruší tím tedy i takto i své clo na ruskou ropu, neboť podstatná část zboží dováženého z Číny do USA se v Číně vyrábí právě díky ruské ropě.

Zrušení amerických cel na čínské zboží znamená zvýšení odbytu tohoto čínského zboží – a tedy ruské ropy, díky níž je vyrobeno – na největším spotřebním trhu světa, tedy na tom americkém. Spojené státy tak na jedné straně sankcionují ruskou ropu, na straně druhé ji otevírají dveře, aby k nim snáze proudila – ve formě čínského zboží.

Spojené státy tak jednají pragmaticky a upřednostňují svůj klíčový domácí ekonomický zájem, kterým je nyní zkrocení inflace. Naproti tomu Evropský parlament, pokud ve středu definitivně odmítne podobu taxonomie s plynem a jádrem coby zeleným zdrojem, bude jednat proti ekonomickému zájmu zemí EU, v rozporu s cílem krocení inflace, spíše naivisticky a aktivisticky než racionálně a pragmaticky.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Wall Street Journal: Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Hrozí růst cen pohonných hmot nad 40 korun za litr

Zlevňování pohonných hmot, jež přechodně nastalo v polovině března, vzalo za své. Zdražování přitom nekončí. Benzín v uplynulých sedmi dnech zdražil o 24 haléřů na litr, nyní se podle údajů společnosti CCS prodává …

Česká ekonomika v závěru roku 2023 solidně rostla

Konečný odhad tuzemského hrubého domácího produktu (HDP) za čtvrté čtvrtletí přinesl vzestupnou revizi mezičtvrtletního růstu ekonomiky z původních 0,2 na 0,4 procenta. V meziročním srovnání ekonomika vzrostla o 0,2 …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.