Eurostat: Češi jsou v rámci Unie nejméně ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením

Češi jsou v rámci všech zemí Unie nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnil Eurostat. V roce 2019 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 12,5 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU.
Ilustrační foto: Anna Šolcová

Česko tak v tomto ukazateli překonává i skandinávské země typu Finska (15,6 procenta) nebo Dánska (16,3 procenta), které představují učebnicový příklad poměrně rovnostářských a zároveň hospodářsky výkonných, sociálně-tržních ekonomik.

V rámci EU jako celku činil v roce 2019 podíl lidí ohrožených chudobou 21,1 procenta. Nejvíce jsou chudobou a sociálním vyloučením ohrožení v Bulharsku, kde jde o takřka třetinu populace, přesněji 32,5 procenta. Vysoký podíl daného ohrožení vykazují také Rumunsko (31,2 %) a Řecko (30 %).

Česko si velmi dobře stojí také v ukazateli materiální deprivace, který je mezinárodně lépe srovnatelný, než ukazatel ohrožení chudobou, neboť udává podíl lidí, kteří si při dané příjmové a cenové hladině v konkrétní zemi nemohou dovolit základní materiální zajištění (viz box vlevo).

V ČR byla v roce 2019 těžce materiálně deprivována pouze 2,7 procenta obyvatel, zatímco údaj za celou EU činí 5,6 procenta. Výrazně méně materiálně deprivovaných lidí bylo loni v EU už jen v Lucembursku, ve Švédsku a ve Finsku. Nejvíce materiálně deprivovaných lidí je opět v Bulharsku, v Řecku a v Rumunsku.

„Premiantem“ je Česko také v dalším ukazateli sociálního vyloučení, jimž je vedle materiální deprivace podíl osob žijících v domácnosti s nízkou mírou pracovní intenzity (viz box vlevo). V ČR byl loni tento podíl nejnižší v EU, když dosahoval pouze 4,2 procenta. Následovalo Polsko (4,7 %) a Malta (4,9 %). Nejvyšší podíl vykazovaly Řecko (13,8 %), Irsko a Belgie. Nízký podíl ČR korespondoval s nejnižší mírou nezaměstnanosti, kterou Česko vykazovalo loni jak v rámci EU, tak i OECD.

Zmíněná data svědčí o tom, že Česko je rovnostářskou zemí, a to i na poměry EU, přičemž jeho sociální systém účinně krotí možné excesivní sociální vyloučení. Ukazatel těžké materiálně deprivace je dobře mezinárodně srovnatelný, protože vyjadřuje, co reálně si lidé mohou za svůj příjem pořídit, přičemž jde v podstatě o stejné zboží napříč EU – a i v tomto ukazateli ČR obstává.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
Třetinu výdajů důchodců představují náklady na bydlení a energie

Zavřít reklamu ×

Napsat komentář: Petr Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Finance

Koruně se na úvod týdne dařilo

Do velikonočního týdne vstoupily středoevropské měny povzbudivě. Polský zlotý, maďarský forint i česká koruna během pondělní seance posilovaly. Společným jmenovatelem byl slábnoucí dolar na trhu s eurem, což lze ale …

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.