Eurostat prý s cenami plynu mate lidi. Opravdu? A co hypotéky?

Názor
Když se lidé či média baví o průměrné sazbě hypoték, za dané berou, že jde řeč o aktuální nabídkové ceně. Nikdo nepodotýká, že řada lidí má ve skutečnosti sazbu třeba i výrazně nižší, neboť ji fixovali v době, kdy hypotéky byly výrazně levnější.
To, co je na datech Eurostatu závažné, není jen vlastní procentuální nárůst, ale zejména rozdíl mezi nárůstem v Česku a v ostatních zemích EU Ilustrační foto: Depositphotos.com

Třeba zastánci eura si v poslední době oblíbili říkat, že s eurem bychom měli hypotéky výrazně levnější. A všichni to přitom berou jak prostý fakt. Přestože by bylo možné říci, že přece ne všichni platí současnou sazbu hypoték a že do doby, než budou muset refixovat, sazba už třeba zase citelně klesne.

V případě cen plynu to má tedy být jinak? Má se explicitně říkat, že nabídkové ceny nejsou cenou průměrnou, protože někteří fixovali ještě před jejich nárůstem? Pak tedy ale ani hypotéky nejsou momentálně tak drahé, jak se zdá z ukazatelů hojně využívaných médii, ale i širokou či odbornou veřejností.

Zajímavé, že v případě hypoték to nikdy nikdo jakkoli zásadněji nenapadal. V případě plynu to napadají mnozí, nejen politici. V případě plynu se totiž z věci stalo politikum, v případě hypoték z téže věci nikoli. A navíc, jestliže Eurostat použil určitou metodiku v případě Česka, čímž tedy měl opticky zveličit zdražení plynu, jak víme, že tu samou metodiku nepoužil také v případě jiných zemí EU? Hypotetický příslovečný jeden příklad za všechny.

PSALI JSME:
Zpochybňování statistických dat politiky nahrává dezinformační scéně

Jestliže podle Eurostatu vzrostly ceny plynu v ČR loni ve druhém pololetí meziročně o zhruba 230 procent, zatímco ve zbývajících zemích Visegrádské skupiny v průměru o 23 procent, nárůst v Česku je desetinásobný.

Pokud tedy Eurostat vyšel z údajně matoucí metodiky a zahrnul jen nové nabídkové ceny a pokud tak ovšem učinil i v případě jiných zemí, může i po případné korekci tohoto postupu rozdíl mezi Českem a zbytkem Visegrádu zůstat nadále třeba zrovna desetinásobný. Třeba by totiž vyšlo, že v Česku ceny narostly o 23 procent, zatímco ve zbytku Visegrádu jen o 2,3 procenta.

To, co je na datech Eurostatu závažné, není totiž jen vlastní procentuální nárůst, ale i – a vlastně zejména – rozdíl mezi nárůstem v Česku a v ostatních zemích EU, třeba těch visegrádských. A tento rozdíl zkrátka může dost dobře přetrvat i po korekci metodiky tak, aby zahrnovala fixované ceny. S odsudky statistiků bychom i z uvedených důvodů měli být mnohem opatrnější, a politici zejména.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank
(Redakčně upraveno)

Ilustrační foto: Depositphotos.com

PSALI JSME:
Češi mají skoro nejdražší elektřinu v EU, přestože Česko patří k jejím největším vývozcům

Zavřít reklamu ×
  1. Nejen ve srovnání ČR vůči ostatním zemím je jasně vidět, že to v ČR s Operátory na energie není v pořádku. Ale i to, že Eurostat vypíchl (zveřejnil na Facebooku) nárůst cen elektřiny pro domácnosti (a to navíc v pásmu: 2 500 kWh < roční spotřeba < 5 000 kWh). Nejednalo se o spotřebu pro firmy/průmysl (která je obecně nižší a narostla v ČR o dost méně). Ti Operátoři mluví o "zákaznících" a tak matou veřejnost, aby se neukázalo, že zde zdražili hlavně domácnostem.

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Ekonomika

Průmyslu chybí nové zakázky

Situace v českém průmyslu se nezměnila k lepšímu ani v květnu. Index nákupních manažerů (PMI) sice už nepoklesl, nicméně stagnoval na velmi slabých 42,8 bodech. A to neznamená nic jiného než útlum.

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB