Detailní pohled do struktury hrubého domácího produktu (HDP) zatím není k dispozici, komentáře lokálních statistických úřadů ale signalizují problematické zdroje hospodářského růstu. Při pohledu do největších ekonomik je obrázek smíšený. Ve Francii (+0,3 %) a Španělsku (0,8 %) mezikvartální růst překonal očekávání.
Zčásti však díky nižším importům, což indikuje spíše pozvolné oživení spotřebitelské poptávky. Italská ekonomika přidala dle očekávání 0,2 procenta, zatímco německá ekonomika opět zklamala. Oproti předešlému čtvrtletí poklesla o 0,1 procenta a zůstává tak nadále nemocným mužem Evropy. To není dobrá zpráva pro tuzemskou ekonomiku, zejména průmyslovou výrobu, která je úzce navázaná na aktivitu v největší evropské ekonomice.
Začátek třetího čtvrtletí se ekonomice eurozóny nevydařil. Podnikatelské nálady zklamaly, jak na straně dlouhodobě slabého průmyslu, tak sektoru služeb, kde růstová dynamika překvapivě zvolnila. Jde však pouze o tzv. měkké indikátory a se silnějšími závěry je proto potřeba počkat na tvrdá data. Druhá polovina roku ale každopádně nebude z pohledu růstu jednoduchá a nadále převládají negativní rizika.
Z pohledu Evropské centrální banky (ECB) jsou aktuální čísla v souladu s prognózou a nebudou překážkou pro nižší úrokové sazby. K tomuto kroku dle nás centrální banka přistoupí na svém zářijovém zasedání, za předpokladu, že příchozí inflační čísla a data o mzdách výrazněji nepřekvapí. Na konci letošního roku odhadujeme depozitní sazbu ECB na 3,25 procenta.
Analytik je ČSOB
(Redakčně upraveno)
