Skromný růst navíc přišel po mezikvartálním poklesu o 0,3 procenta, ke kterému došlo ve druhém čtvrtletí. Německá ekonomika v průběhu posledních zhruba dvou let v podstatě stagnuje. Z hlediska struktury k nepatrnému mezičtvrtletnímu růstu ve třetím letošním čtvrtletí pomohla zvyšující se spotřeba, a to jak soukromá, tak i vládní.
Spotřeba domácností ovšem zaostala za odhady, když ve třetím čtvrtletí vzrostla pouze o 0,3 procenta mezikvartálně po poklesu o 0,5 procenta mezikvartálně po poklesu ve druhém čtvrtletí, který byl navíc revizí dat prohlouben z původně udávaných -0,2 procenta mezikvartálně.
Vyšší nejistota ohledně vývoje ekonomiky pak nesvědčila fixním investicím, které se ve třetím čtvrtletí snížily o 0,1 procenta mezikvartálně po hlubokém poklesu o 2,1 procenta mezikvartálně ve druhém čtvrtletí. PMI indexy (index nákupních manažerů, pozn. red.) za listopad příliš optimismu nedodaly. Průmyslový PMI v Německu zaznamenal mírný nárůst z 43 bodů. na 43,2 bodu.
To ovšem nic nemění na skutečnosti, že nadále zůstává hluboko v pásmu kontrakce. Výrazné zhoršení se pak událo v sektoru služeb, kde se PMI propadl z 51,6 na 49,4 bodu a skončil výrazně pod konsensem trhu. Jde o nejnižší úroveň za posledních devět měsíců. Obdobně také celoevropský PMI ve službách překvapil výrazným poklesem z 51,6 na 49,2 bodu.
Zklamal také listopadový indikátor spotřebitelské důvěry od Evropské komise, když klesl z -12,5 procenta na -13,7 procenta. To může ukazovat na to, že spotřebitelská poptávka evropské ekonomice nakonec neposkytne tak silnou podporu, jak se původně čekalo. PMI ze zpracovatelského průmyslu se v eurozóně snížil z 46 bodů na 45,2 bodu.
Slabá výroba tlumí tlaky na růst průmyslových cen. Potvrzuje to říjnový vývoj cen průmyslových výrobců v Německu i ČR. Německé ceny byly meziročně nižší o 1,1 procenta. Ty české sice rostly, avšak stále tempem nacházejícím se hluboko pod dvouprocentním inflačním cílem centrální banky, konkrétně o 0,8 procenta meziročně.
Jelikož šance na významnější oživení průmyslové produkce je v nejbližších měsících spíše zanedbatelná, lze předpokládat, že ceny zboží budou nadále růst spotřebitelských cen tlumit. Proinflačním rizikem je ovšem vývoj cen tuzemských zemědělských výrobců. Ty totiž v říjnu meziměsíčně povyskočily o výrazných 6,9 procenta.
To přispělo k urychlení meziroční dynamiky z -0,2 na 2,4 procenta. Důvodem byl zejména růst cen rostlinné výroby, pravděpodobně v důsledku nepříznivého počasí a zářijových povodní.
Zpřesněný odhad inflace v eurozóně potvrdil její říjnový nárůst z 1,7 na dvě procenta meziročně a stagnaci jádrové složky na 2,7 procenta meziročně. Jádrovou inflaci na zvýšených úrovních nadále drží především růst cen služeb, který v říjnu dosáhl meziročně čtyř procent.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
