„ECB od posledního zasedání neměla k dispozici mnoho nových informací, stejně tak ani novou prognózu. Inflace v eurozóně přitom zůstává zvýšená,“ vysvětlil pro Finanční a ekonomické informace (faei.cz) ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Pro měnovou politiku je podle jeho názoru důležitá jádrová složka inflace, která v červnu dosahovala stále vysoká 2,9 procenta meziročně, a to hlavně kvůli rychlému růstu cen služeb přesahujících čtyři procenta. „K tomu přispívá napjatý trh práce, který se odráží v rychlém růstu mezd,“ dodal ekonom.
„Nedávná ekonomická data konzistentně ukazují na mírný růst ekonomiky, spojený s poklesem inflace. Přesto však základní cenové tlaky, zejména v sektoru služeb, zůstávají vysoké na úrovni, což vyžaduje opatrný přístup k dalšímu snižování sazeb,“ komentoval pro faei.cz aktuální zasedání ECB Tomáš Kudla, obchodní ředitel společnosti Ebury pro ČR.
Hlavním důvodem pro stabilitu sazeb ECB je podle analytika ČSOB Dominika Rusinky absence významnějších makro čísel od posledního zasedání. „Ty dostupné jsou dle centrální banky v souladu s poslední prognózou, resp. střednědobým inflačním výhledem. Zatímco v květnu jádrová inflace v eurozóně mírně vzrostla, v červnu došlo k opětovné stabilizaci,“ sdělil analytik naší redakci.
Mzdová dynamika, jak dále uvedl, zůstává nadále zvýšená, její proinflační impuls je však tlumený poklesem ziskovosti podniků. „Celkově jsou domácí cenové tlaky dle ECB stále významné, kvůli čemuž zůstane inflace nad dvouprocentním cílem po velkou část příštího roku,“ dodal Rusinko.
Centrální banka tak podle názoru analytika ČSOB zatím nemá důvod spěchat se sazbami směrem dolů. „Je ale zřejmé, že v rámci Rady guvernérů panuje koncensus ohledně trajektorie sazeb, konkrétní kroky jsou však zatíženy vysokou mírou nejistoty. Před zářijovým zasedáním bude mít ECB k dispozici tři zásadní čísla – data k produktivitě (14. 8.), mzdy (22. 8.) a jednotkové pracovní náklady a zisky (6. 9.),“ vysvětlil.
Tomáš Kudla ze společnosti Ebury má za to, že i přes ponechání sazeb beze změny je třeba pokračovat v měnovém uvolňování s mírou: „Prezidentka Christine Lagardeová ve svých komentářích zdůraznila, že budoucí rozhodnutí budou záviset na nových datech a budou přijímána postupně, zasedání po zasedání.“ Aktuální rozhodnutí představitelů ECB bylo podle Lagardeové jednohlasné.
Kudla dodal, že Lagardeová také reagovala nedávné pohyby na trzích, zejména rozšiřující se spread francouzských dluhopisů, a ujistila investory, že ECB situaci pečlivě monitoruje. „Tento opatrný přístup odráží strategii ECB, která se snaží udržet stabilitu uprostřed přetrvávajících cenových tlaků a ekonomických nejistot a zároveň se připravit na možné budoucí úpravy,“ doplnil Kudla.
Evropská centrální banka zároveň odhaduje, že ve druhém čtvrtletí ekonomika eurozóny rostla pomalejším mezičtvrtletním tempem než v tom prvním, kdy se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,3 procenta mezikvartálně.
„Naším základním předpokladem je 25bodové snížení sazeb v září, kdy bude mít Rada guvernérů k dispozici novou prognózu. Ta se s návratem k vpředhledící měnové politice stává opět důležitým vodítkem pro rozhodování o kalibraci úrokových sazeb. Nejde o ‚done deal‘, zvláště pokud by negativně překvapila mzdová dynamika nebo inflace (v eurozóně, pozn. red.),“ sdělil Rusinko z ČSOB.
Do konce roku by pak podle názoru analytika mohla centrální banka přidat ještě jedno standardní snížení sazeb. „To je scénář, se kterým jsme v tuto chvíli zajedno s peněžním trhem. V první polovině roku 2025 pak očekáváme pokles depozitní sazby na námi odhadovou neutrální úroveň 2,75 procenta,“ nastínil predikce ČSOB Dominik Rusinko.
„Naše prognóza počítá s tím, že ECB sníží úrokové sazby v každém čtvrtletí o 25 bazických bodů. Další snížení by tak podle nás mělo přijít v září, kdy centrální banka bude mít k dispozici novou prognózu a další sadu čtvrtletních dat zahrnujících i vývoj mezd ve druhém čtvrtletí. Rizika ovšem hodnotíme jako vychýlená ve směru zářijové stability sazeb,“ upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Ilustrační foto: Depositphotos.com
