Tamnímu výrobnímu sektoru se v posledních měsících příliš nedaří ani podle ostatních statistik. Průmyslová produkce v srpnu propadla meziměsíčně nejvíce od března 2022. Čtyři měsíce v řadě již klesají i německé tovární objednávky.
Po pauze způsobené americkým předzásobením se tak v evropském průmyslu opět odhaluje jeho křehkost. Naděje pro budoucí zlepšení sentimentu i celkové ekonomické situace jsou nyní spojovány především s plánovaným německým fiskálním stimulem.
Pozitivně překvapil rovněž říjnový konjunkturální průzkum z tuzemska. Souhrnný indikátor důvěry v českou ekonomiku v říjnu vzrostl o 2,1 bodu na 104 body, což je nejvýše od června 2021. Ve srovnání se zářím se zlepšila se jak nálada podnikatelů (o 1,8 b.), tak i spotřebitelů (o 3,9 b.).
Mezi podnikateli je nejvyšší od června 2022, u spotřebitelů dokonce on února 2020. Jak v korporátním sektoru, tak u domácností je přitom patrné, že zatímco současná situace je hodnocena stále spíše negativně, optimismus narostl především ohledně budoucího vývoje.
Zčásti se na tom může odrážet očekávané uvolnění fiskální politiky u nás a v Německu. O velikosti a struktuře těchto opatření však dosud panuje výrazná nejistota, a tak lze v souvislosti s tím v nejbližších měsících očekávat i zvýšenou volatilitu sentiment indikátorů.
Zelené bankovky končí týden i přes páteční oslabení k euru silnější o 0,3 procenta na 1,162 USD/EUR. Ze středoevropského regionu se v pátek odpoledne proti společné evropské měně obchodovaly mezitýdně zhruba beze změny polský zlotý i maďarský forint. Lehké oslabení o 0,2 procenta na 24,32 CZK/EUR v tomto týdnu zaznamenala pouze česká koruna.
Autor je ekonom Komerční banky
(Redakčně upraveno)
