65474 23.4.2024 22:30:15 Může se zdát, že mezi rizikem a nejistotou je pouze minimální rozdíl, ale není tomu tak. Riziko znamená, že lze na základě přiměřeného datového vzorku vyčíslit pravděpodobnost, zatímco v případě nejistoty je podobná kvantifikace nemožná. Geopolitické události se ze své podstaty pojí s nejistotou a mají širší paletu neznámých důsledků.Na základě všeho, co se událo od okamžiku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, vzniká zejména v Evropě obrázek válečné ekonomiky, jejímž přirozeným důsledkem je fiskální expanze a nejspíš i setrvalá inflace. Hlavní body • Válka na Ukrajině a rostoucí napětí mezi USA/Evropou a Čínou daly vzniknout novému ekonomickému prostředí s vysokou nejistotou a inflací. • Investoři by měli zvážit, zda nediverzifikovat portfolia s využitím akcií z takových odvětví, jako jsou AI, obrana, kybernetická bezpečnost či obnovitelná energie, ale i pomocí zlata, komodit a dluhopisů chráněných proti inflaci. • Tradiční rozložení portfolia mezi akcie a obligace v poměru 60:40 už nemusí být pro současné ekonomické klima zcela vhodné. Součástí proměnlivého geopolitického prostředí je i obchodní politika a zdrojem nejistoty a inflace jsou i rostoucí třenice mezi Evropou a Spojenými státy na straně jedné a Čínou na druhé. Výrazně proexportně orientovaná čínská ekonomika znamená, že tato země provádí politiku, která je v rozporu s národní bezpečností Evropy a Spojených států. Postupem času tak předvídatelně poroste význam celní a průmyslové politiky. Silná proexportní orientace Číny také znamená, že je tamní ekonomika citlivá na směnné kurzy s měnami konkurenčních zemí. Zde je evidentně jedním z hlavních rizik japonského jenu, jak už vysvětlovala vedoucí našeho oddělení měnové strategie Charu Chananaová ve svém článku Dvě rány pro čínský jüan – silný dolar a slabý jen. Měnové trhy tak možná čeká velký reset. Například jihokorejští činitelé dali jasně najevo, že nebudou tolerovat nadměrné jednostranné devizové pohyby. Co by měl investor zařadit do svého portfolia do budoucna? V uplynulých 40 letech, kdy výnosy z dluhopisů padaly, geopolitické prostředí bylo poměrně stabilní, demografické ukazatele se vyvíjely příznivě, nedocházelo ke klimatickým katastrofám a inflace byla nízká, byla alokace aktiv snadná. Do budoucna však musí inteligentní investor zohlednit měnící se tvář světa. Nemůže prostě investovat 100 procent do akcií a spoléhat na to, že se bude historie opakovat. Vzhledem k tomu, kolik se v naší globální ekonomice začíná objevovat strukturálních trhlin souvisejících s výše uvedenými faktory, by bylo příliš naivní držet se dál jen toho, co fungovalo od počátku 80. let. Pokud chtějí investoři v éře válečné ekonomiky a výrazně negativních demografických trendů posílit odolnost svého portfolia vůči celé řadě faktorů, měli by zvážit zařazení položek z následujícího seznamu. Níže uvedené návrhy se samozřejmě odlišují od tradičního portfolia 60/40 (60 % akcií a 40 % dlouhodobých dluhopisů, pozn. aut.). U jednotlivých kategorií však neuvádíme žádné váhy, protože každý investor je jiný. [psalijsme]https://faei.cz/je-uz-vyvazene-portfolio-60-akcii-a-40-dluhopisu-minulosti/[/psalijsme] • Akciová témata: Polovodiče a umělá inteligence (AI), protože tyto technologie budou do budoucna určujícími faktory, obrana, protože Evropa má v oblasti vojenství značný deficit a budou třeba nové technologie, které se vypořádají s roji dronů (přečtěte si zprávy z akciových trhů na toto téma), kybernetická bezpečnost, protože jde o nový klíčový systém pro všechny vlády i obchodní společnosti, obnovitelná energie, protože z pohledu národní bezpečnosti představuje menší riziko – nepotřebuje palivo a energetické zdroje mohou být decentralizované, což samo o sobě snižuje rizikovost. • Akcie podle sektorů: Ve svých čtvrtletních výhledech uvádíme čtyři sektory, které jsou právě teď ze strategického hlediska (pro účely dlouhodobého držení) nejatraktivnější: Zdravotnictví, technologie, finanční instituce a energie. Na základě aktuálně dostupných informací mají tyto sektory nejvyšší pravděpodobnost zajistit v dalších deseti letech vysokou reálnou návratnost. [psalijsme]https://faei.cz/bohaci-skupuji-rekordne-drahe-zlato/[/psalijsme] • Zlato: Zlato bylo vždy užitečným nástrojem pro diverzifikaci rizika v dobách války a inflace a nedávné geopolitické období to jen potvrdilo. • Komodity: Nejzávažnější inflační šoky v dějinách souvisely s rychle rostoucími cenami komodit, takže alokace finančních prostředků do komodit dává smysl nejen ve válečné ekonomice, ale i jako zajištění proti těmto šokům. Zelená transformace může navíc u klíčových komodit, včetně mědi, způsobit vznik trvalých trendů. • Krátkodobé dluhopisy a dluhopisy chráněné proti inflaci: Inflace přetrvává déle, než se očekávalo, a tak stojí za zvážení dluhopisy chráněné proti inflaci, protože v jejich případě se hodnota jistiny zvyšuje spolu s oficiálním indexem spotřebitelských cen. Krátkodobé dluhopisy zase nabízejí možnost volby a v zásadě se chovají jako hotovost, protože mají krátkou duraci, a jsou tak v prostředí s velkou inflační nejistotou méně rizikové. Autor je hlavní akciový stratég Saxo Bank (Redakčně upraveno) [psalijsme]https://faei.cz/jak-investovat-za-valky/[/psalijsme]]]> Redakce

Investice

https://faei.cz/do-ceho-investovat-v-dobe-valky/

65471 23.4.2024 22:20:42 Více než polovina Čechů a Češek se dostala do situace, kdy se někdo snažil ukrást peníze z jejich účtu nebo platební karty. Vyplývá to z výsledků nejnovějšího průzkumu, který Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) poskytla technologická a platební společnost Mastercard. Podle České bankovní asociace (ČBA) je nejvyšší zachráněná částka u jednoho klienta 13 milionů korun.Průzkum Mastercard iResearch každoročně mapuje trendy v oblasti bezhotovostního placení na reprezentativním vzorku více než 1,2 tisíce Čechů. Patnáct procent účastníků průzkumu přiznalo, že už se někdy skutečně stali obětí útoku kybernetických podvodníků. Dalších 31 procent dotázaných uvedlo, že osobně znají někoho, kdo tímto způsobem přišel o peníze. Vedle podvodných e-mailů a SMS se Češi nejčastěji setkávají s tím, že se někdo snažil zjistit údaje k jejich platební kartě. Často taky na internetu narazili na falešnou platební bránu. Desetina lidí pak zaplatila na internetu za zboží, které jim vůbec nedorazilo. „Rozvoj moderních technologií je bohužel příležitostí i pro zločince. Bezpečnost proto musí být součástí každého digitálního produktu a služby,“ sdělila Jana Lvová, generální ředitelka společnosti Mastercard pro Českou republiku a Slovensko. [psalijsme]https://faei.cz/kybersmejdi-obrali-cechy-uz-o-miliardu-korun-a-utoku-pribyva/[/psalijsme] Trojnásobně více útoků Podle údajů České bankovní asociace se vloni počet útoků na klienty bank meziročně ztrojnásobil. Banky v roce 2023 zaznamenaly 69 685 napadených klientů s celkovou škodou 1,35 miliardy korun. Průměrná výše škody na jednoho klienta tak dosáhla 19 357 korun. Bankám se ale daří zvyšovat efektivitu nástrojů využívaných pro odhalování podvodů. Díky tomu zachráněné částky výrazně převyšují celkovou škodu způsobenou e‑šmejdy. Nejvyšší zachráněná částka na jednoho klienta za historii sledování kyberpodvodů je 13 milionů korun. Kyberbezpečnost je pro banky klíčová. Proto investují značné prostředky do vývoje pokročilých technologií a organizují rozsáhlé osvětové programy. Díky tomu se daří snižovat škody způsobené kybernetickými útoky. Zatímco v první polovině loňského roku to bylo necelých 22 tisíc korun, ve druhém pololetí už 19 tisíc. „Tento pokles je výsledkem efektivních kontrolních procesů bank. Moderní technologie, do kterých banky investují významnou část svých rozpočtů, umožňují rychle identifikovat a zastavit podezřelé transakce dříve, než mohou způsobit výraznější škody,“ uvedla bankovní asociace. Podle jejího názoru odpovědnost není jen na bankách, ale především na klientech. [psalijsme]https://faei.cz/kyberzlocinu-pribyva-bezpecnostnim-rizikem-jsou-pro-firmy-i-zamestnanci/[/psalijsme] Sedm miliard dolarů Do kybernetické bezpečnosti investuje i zmiňovaná společnost Mastercard. Od roku 2018 jde o částku sedmi miliard dolarů, což je podle aktuálního kurzu zhruba 166 miliard korun. Podílela se také na spuštění více než 20 start-upů zaměřených na kybernetickou bezpečnost. Každých deset dní vyhodnocuje stav kybernetické bezpečnosti každé finanční instituce a 14 milionů jejich obchodníků. V letech 2022 až 2023 zabránila technologie Safety Net společnosti Mastercard, která ročně zajišťuje více než 143 miliard bezhotovostních transakcí, potenciálním ztrátám zákazníků při globálních podvodech a kybernetických útocích ve výši 20 miliard dolarů (okolo 474 miliard korun, pozn. aut.), což je rekordní částka v její historii. Řešení Decision Intelligence v současnosti hodnotí a bezpečně ověřuje v průměru zhruba čtyři tisíce transakcí každou sekundu. Další zvýšení bezpečnosti přineslo nedávné zavedení ještě pokročilejší varianty tohoto systému, která využívá generativní umělou inteligenci. Díky tomu se daří zvýšit úspěšnost detekce podvodů v průměru o 20 procent a v některých případech až o 300 procent. [psalijsme]https://faei.cz/prumerna-firma-loni-celila-270-kyberutokum-letos-jich-bude-jeste-vic/[/psalijsme]]]> Redakce

Finance

https://faei.cz/kyberzlocinec-se-natahoval-pro-13-milionu-korun-ale-neuspel/

65468 23.4.2024 22:10:43 V některých zemích jasně viditelná budoucnost dopravy, u nás stále jen okrajová záležitost. K elektromobilům zůstávají Češi hodně skeptičtí, a to přesto (nebo možná právě proto), že s nimi osobní zkušenost má jen malé procento řidičů. Češi stále patří k nevěřícím Tomášům, pokud jde o výhody elektrovozů. Pochyby do značné míry pramení z minimální zkušenosti, kterou s nimi mají. Z průzkumu společnosti Arval vyplývá, že nulovou řidičskou zkušenost s nimi má 63 procent dotázaných, 27 procent vůz s elektropohonem sice řídilo, ale jen na krátkou vzdálenost. Pravidelnými řidiči elektromobilu jsou jen dvě procenta respondentů, což odpovídá jejich prodejům. Podle Centra dopravního výzkumu bylo v zemích EU za první kvartál tohoto roku registrováno 333 tisíc nových osobních elektrických vozidel, podíl na všech registracích tak dosáhl 12 procent. V České republice bylo za stejnou dobu registrováno 1 307 vozů, což je meziročně o 1,2 procenta méně. S podílem na všech registracích ve výši 2,3 procenta je za Českou republikou jen Chorvatsko. [psalijsme]https://faei.cz/rust-elektromobility-zpomaluje-automobilovy-prumysl-je-kapitalove-narocny/[/psalijsme] Hlavním faktorem, jehož se Češi u provozu elektroaut nejvíce obávají, je předčasné vybití baterie. V průzkumu společnosti Arval jej zmínilo téměř 40 procent dotázaných. Životnost baterie pak vyvolává otazníky u 26 procent řidičů. Tato vysoká čísla vyplývají z pověsti, jíž se elektromobily na začátku své existence těšily. Za tu dobu však jejich výbava prošla značným vývojem. „Z našich dat vyplývá, že elektromobily mají po jednom cyklu operativního leasingu, který trvá průměrně čtyři až pět let, kapacitu bakterie na hodnotě 85 až 90 procent, což je dokonce lepší než opotřebení motoru u vozidel s konvenčními pohony,“ informoval redakci Finančních a ekonomických informací (FAEI.cz) konzultant pro elektromobilitu leasingové společnosti Arval Tomáš Kadeřábek. Data pomáhají rozptýlit také obavy z nízkého dojezdu vozů. Zvýšit počet ujetých kilometrů na jedno nabití by si přálo 30 procent respondentů. Právě navyšování dojezdové vzdálenosti je jednoznačnou prioritou všech výrobců, elektrovozy jsou dnes schopny ujet až 500 kilometrů na jedno nabití. Ani z nedostatku nabíjecích míst nemusejí mít Češi těžkou hlavu. [psalijsme]https://faei.cz/cinske-elektroojetiny-valcuji-cesky-trh-zajem-o-ne-raketove-roste/[/psalijsme] „Síť dobíjecích stanic u nás patří vzhledem k počtu elektrických aut k jedné z nejhustších v Evropě,“ dodal Kadeřábek. Evropským cílem od roku 2026 je navíc nabíječka na každých 60 kilometrů hlavních tahů. Reálným motivem pro pořízení elektromobilu by pro Čechy byla státní dotace, jak uvedlo 66 procent řidičů v loňském průzkumu Raiffeisen – Leasing. Záruční program Elektromobilita, představený Národní rozvojovou bankou, je motivujícím prvkem alespoň pro podnikatele a firmy. Právě auta firemní velmi výrazně dominují české poptávce po elektroautech, v současné době je používá již 14 procent společností, v příštích třech letech by tento podíl měl narůst až na 25 procent. Díky programu mohou podnikatelé a firmy získat dotaci na vůz s alternativním pohonem až do výše 300 tisíc korun. Na dobíjecí stanici je maximální možná dotace stanovena na 150 tisíc korun, přičemž je možné ji čerpat pouze se souběžným pořízením elektromobilu. Společnost Raiffeisen – Leasing eviduje desítky žádostí denně, a to nejen o financování, ale také o zpracování žádosti o dotaci. [psalijsme]https://faei.cz/podpora-rozvoje-elektromobility-pro-podnikatele/[/psalijsme] Zájemci se rekrutují zejména z řad menších a středních firem. V drtivé většině plánují pořídit jeden vůz, jen asi desetina cílí na nákup dvou a více vozů. Největší zájem mají firmy o vozy s cenou 1 až 1,5 milionu korun, nejoblíbenějšími modely jsou u klientů Tesla Y a Tesla 3. Je nasnadě, že zásadní pro budoucí nákupy elektroaut ve větším měřítku bude jejich širší nabídka na trhu, a to v dostupných cenových relacích. Řidiči, kteří by si auto pořizovali pro své soukromé účely, mají představu o ideálním elektroautě jasno: Velké jako Škoda Octavia, cena do půl milionu a dojezd minimálně 500 kilometrů. V takovém případě by 37 procent respondentů průzkumu společnosti Arval zvažovalo koupi elektroauta místo vozu se spalovacím motorem. Vysoká cena bez možnosti čerpat na pořízení vozu zvýhodnění, ať již v podobě dotací nebo například daňových úlev, tak zůstává výraznou překážkou pro velkou část spotřebitelů. Čistotu provozu považují tuzemští řidiči pouze za „cool faktor“. Ilustrační foto: Depositphotos.com [psalijsme]https://faei.cz/tesla-je-na-rekordu-v-nesplneni-dodavek-elektromobilu/[/psalijsme]]]> Redakce

Motorismus

https://faei.cz/cesi-se-v-elektroautech-nevyznaji-ale-nazor-na-ne-maji/