V blízké době by na náš trh mohlo podle výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem Martina Mátla vstoupit pět nových biosimilárních léků na léčbu onkologických onemocnění, Crohnovy choroby a revmatoidní artritidy.
„Náklady na originální biologické léky v těchto oblastech (Humira, Herceptin, Avastin, Mabthera, Enbrel) přesáhly za leden-září 2016 tři miliardy korun. Dojde-li ke schválení novely zákona o léčivech ve stávajícím znění, tzn. cena nově příchozích biosimilarsních léků bude snižována ne o 15 procent, ale o třicet procent ve srovnání s originálními léky, může dojít k tomu, že výrobci vstup těchto pěti přípravků odloží, aby zabránili cenové erozi na ostatních trzích EU,“ upřesnil Mátl.
Podle něho tak bude muset české zdravotnictví platit za originální léky, což mu pustí žilou pár miliard korun navíc. Biosimilární a generická léčiva nahrazují originály.
AŽ TŘETINOVÉ CENY LÁKAJÍ PŘEKUPNÍKY
„Průměrná cena léků v ČR je zhruba poloviční, než činí průměrná cena léků v celé EU a třetinová oproti skandinávským zemím,“ uvedl Mátl. Projde-li nakonec novela zákona o léčivech, která má podle vlády reexport regulovat, tak podle Mátla ceny léků v Česku ještě klesnou a vývozy se tak naopak ještě zvýší. „Prohloubí to riziko nedostupnosti léků pro české pacienty,“ tvrdí.
Naproti tomu prezident České lékárnické komory Lubomír Chudoba soudí, že bude-li SUKL hlídat naplňování zákona, dostupnost léků se zvýší. Domnívá se, že za reexporty by měly nést odpovědnost i přímo farmaceutické firmy, protože by měly vědět, co se s jejich léky dále děje.
Zatím se to má tak, že senát novelu zákona o léčivech, která nařizovala firmám dodávat dostatek léků do ČR a snížila by maximální cenu léčiv, vrátil poslancům zase zpět k novému projednání.
V ČR ČTYŘIKRÁT LEVNĚJŠÍ, NEŽ V NĚMECKU
„Novela navrhuje další snížení cen nově příchozích generik až o 42 procent. Přitom už nyní je například biosimilární onkologický lék s účinnou látkou filgrastim v ČR čtyřikrát levnější (5 245 korun) než v sousedním Německu (22 000 korun). Podobně biosimilární lék na Crohnovu chorobu s účinnou látkou infliximab je u nás dvakrát levnější (8 511 korun) než v Německu (17 068 korun). Právě biosimilární infliximab byl přitom letos druhým nejvíce vyváženým lékem v ČR,“ vysvětluje Mátl.
V této souvislosti je ale třeba znovu připomenout, že i když u nás průměrná mzda roste, tak stále nedosahuje ani třiceti procent průměrné mzdy v Německu.
PRO SENIORY VĚTŠÍ DOPLATKY NEÚNOSNÉ
Kromě toho tyto léky často potřebují senioři. I nový ministr zdravotnictví Ludvík si přitom uvědomuje, podle toho, co řekl v České televizi, že dvě třetiny z nich průměrného dvanáctitisícového důchodu nedosahují. Takže nějaké větší doplatky za léky, které by snad mohly vyplývat ze srovnání se Západem, jsou pro ně neúnosné. Naopak limity, do nichž si mají důchodci a děti léky platit ze svého, chce Ludvík ještě snížit.
Prezident lékárníků Chudoba navíc na FAEI.cz a poté v dalších médiích poukázal na to, že v některých lékárnách, které firmy obchodně zvýhodňují, se nedoplácí, zatímco v jiných lékárnách pacienti platit musejí, přičemž ale systém refundování doplatků na léky podle Chudoby nefunguje.
„O ceně léků rozhoduje stát a neřídí se přitom primárně kupní silou obyvatelstva. Maximální cenu léků stanoví výrobci Státní ústav pro kontrolu léčiv na základě průměru cen tří nejlevnějších podobných léků v zemích Unie. SÚKL pak také rozhodne, jaká část ceny léku bude hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění,“ reagoval Mátl na námitku, že Češi jako celek na vyšší ceny léků zkrátka nemají.
ASOCIACE: VYVÁŽEJÍ DISTRIBUTOŘI, NE MY
Neměly by to být ale farmaceutické firmy, aby si hlídaly, co se děje s jejich léky? „Do lékáren dodávají skrze distributory. Na trhu existuje řada subjektů s distribučním oprávněním, přičemž mnohé z nich jsou přímo lékárny, které léky vyvezou za hranice. Přesto se i farmaceutické firmy mnohdy snaží zabránit reexportům přímou distribucí do lékáren. Obecně ale platí, že výrobci nemají kapacity na distribuci léků koncovým zákazníkům,“ uzavřel Mátl.
A proč pacienti za stejný lék v některé lékárně platí, a v jiné ne, jak rozbalil prezident lékárníků Chudoba? „Jedná se spíše o jednotlivé případy. Mohou se týkat přípravků, které předepisují vysoce specializovaná pracoviště, centra pro různé druhy závažných onemocnění. V případě generických léků se s tímto jevem prakticky nesetkáváme,“ reagoval Mátl.
