Vrchol současného cyklu vidíme v prvním čtvrtletí příštího roku na úrovni 4,50-4,75 procenta. Rizika jsou nicméně vychýlena směrem nahoru. První snížení úrokových sazeb očekáváme počátkem roku 2024. Trh uvolnění měnových podmínek vidí již v první polovině příštího roku. Důvodem jsou obavy z nástupu recese v roce 2023, které se ale, vzhledem k velmi silnému trhu práce, podle naší prognózy nenaplní.
Fed ve středu zvýší s největší pravděpodobností úrokové sazby o dalších 75 bazických bodů, čímž se klíčová sazba posune na 3,75-4 procenta. To bude od července již čtvrté utažení měnových podmínek v řadě. Od začátku roku se klíčová sazba zvedla o 375 bazických bodů a dostala se tak výrazně nad 2,5procentní neutrální úroveň.
To se již odráží na realitním trhu, kde prodeje nemovitostí výrazně zpomalují. Inflace se nachází poblíž svého vrcholu, přičemž ceny zboží začínají v některých segmentech klesat. Vysoko se však stále drží ceny nájemného, které představují největší položku spotřebního koše.
Ty budou za cenami nemovitostí klesat až s určitým zpožděním, přičemž k jejich normalizaci bude zřejmě zapotřebí i ochlazení na trhu práce. I tak se ale současný cyklus zpřísňování měnových podmínek pomalu blíží svému vrcholu.
Finanční trhy ještě nedávno očekávaly růst klíčové sazby nad pětiprocentní úroveň, v posledních dnech však svá očekávání zkorigovaly směrem k 4,85 procenta. Tisková konference, kde by šéf Fedu Jerome Powell, mohl naznačit, zda už tempo zvyšování úrokových sazeb bude na nadcházejících zasedáních slábnout, tak bude ostře sledovaná. Podle našeho názoru bude 75bodové zvýšení úrokových sazeb zřejmě poslední.
Zároveň bude zajímavé sledovat jakékoli komentáře k dalšímu vývoji kvantitativního utahování. To od září běží tempem 95 miliard dolarů měsíčně, což představuje přes 4,5 procenta amerického hrubého domácího produktu (HDP). To přispívá k růstu výnosů amerických vládních dluhopisů.
Výnos desetiletého dluhopisu se již nachází nejvýše od roku 2008 (3,9 %), přičemž do konce roku u něho očekáváme další mírný nárůst (na 4 %). Od příštího roku by již měl nicméně podle prognózy SG klesat (na 2,85 % v Q3 23). Evropské sazby naopak dosáhnou svého vrcholu až v prvním čtvrtletí příštího roku (desítiletý Bund na úrovni 2,8 %), což by mělo pomoci společné evropské měně dostat se nad paritu.
Vývoj úrokových sazeb v USA výrazně ovlivňuje i české výnosy. S ohledem na námi očekávané nastavení měnové politiky Fedu a Evropské centrální banky by podle naší aktualizované prognózy domácí tržní úrokové sazby měly vrcholu dosáhnout v prvním pololetí příštího roku.
Především kratší konec výnosové křivky by se následně mohl začít postupně snižovat, a to s vidinou zahájení návratu sazeb České národní banky zpět k neutrálním úrovním na pozadí odeznívajících inflačních tlaků.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
