Fenomén „minimální mzda“. Co nejčastěji zaměstnavatelé porušují při jejím poskytování?

Z minimální mzdy se v posledních letech již tradičně stává horké až výbušné téma, a to nejen v ideovém soupeření tradičních politických stran, ale rovněž i v rámci vztahů mezi zaměstnavateli reprezentovanými například Hospodářskou komorou či Svazem průmyslu a dopravy ČR a na straně druhé Českomoravskou konfederací odborových svazů.

Jeden z problémů v poskytování nejnižších výdělků v zemi spočívá i v tom, že řada zaměstnavatelů obchází základní pravidla stanovená příslušným vládním nařízením, čímž se vystavuje citelnému finančnímu postihu. Celou problematiku minimálních mezd detailně rozebírá Zdeněk Křížek, lektor vzdělávací společnosti 1. VOX a specialista na mzdovou a personální politiku.

Podle něj je především potřeba definovat si tyto dva základní pojmy:

1) Minimální mzda

Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci za práci v pracovním poměru a v právních vztazích založených dohodami o pracovní činnosti a provedení práce dle § 111 Zákoníku práce. Pro rok 2018 tato částka při obecném rozvržení pracovní doby činí 12.200 korun měsíčně, tedy 73,20 koruny za hodinu.

2) Zaručená mzda :

Zaměstnanci v pracovním poměru, jejichž mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, jsou navíc chránění před poskytováním příliš nízkých mezd mzdou zaručenou. Vykonávaná práce je odstupňována podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti do osmi jednotlivých skupin, přičemž pro každou z nich je stanovena nepodkročitelná, tedy nejnižší úroveň zaručené mzdy. „Pro zaměstnavatele tedy není závazná jen mzda minimální na úrovni první skupiny prací, ale je třeba odměňovat zaměstnance na úrovni příslušných skupin mzdy, která je pro zaměstnance zaručená,“ říká Zdeněk Křížek, který působil dlouhé roky v České správě sociálního zabezpečení a na řadě odborných i vedoucích pozic.

Pro ilustraci uveďme současnou právní úpravu minimální zaručené mzdy, kdy každým rokem vláda svým Nařízením upravuje nové částky minimální zaručené mzdy. Pro rok 2018 je to Nařízení vlády 286/2017 Sb. , kdy částky pro jednotlivé skupiny prací činí:

Skupina prací:          Kč za hodinu práce :         Kč za měsíc :

1                                     73,20                            12 200

2                                      80,80                           13 500

3                                      89,20                           14 900

4                                      98,50                           16 400

5                                    108,80                           18 100

6                                    120,10                           20 000

7                                    132,60                           22 100

8                                    146,40                           24 400

Při zařazování zaměstnance do jednotlivých skupin prací musí zaměstnavatel především zohlednit svůj požadavek na příslušnou kvalifikaci pro danou pracovní pozici, to jest kritérium, zda pro danou práci je dostačující základní vzdělání, nebo vyučení v oboru, střední nebo vysoká škola. Určitým vodítkem je příloha k Nařízení vlády 567/2006 Sb., kde je uveden resortní seznam daných pracovních pozicí v přímé úměře na vzdělání. Dalším kritériem pro zařazení zaměstnance do příslušné skupiny prací je složitost, odpovědnost a namáhavost dané pracovní pozice. Znamená to, že zaměstnavatel je zodpovědný za řádné zařazení zaměstnance do skupin prací.

Tuto povinnost řada zaměstnavatelů však přehlíží, obchází či zkrátka nerespektuje. „Zaměstnavatelé v mnohých případech nerespektují povinnost zařadit zaměstnance do jednotlivých skupin prací a často zaměstnance odměňují jen na úrovni první skupiny prací.  Často také zaměstnance odměňují částkou pod shora uvedenou minimální zaručenou mzdu. Tyto problémy se vyskytují především u obchodně provozních zaměstnanců, ve službách, stavebních firmách, bezpečnostních agenturách a podobně. Upozorňuji, že za porušení Nařízení vlády o nejnižší úrovni minimální zaručené mzdy se zaměstnavatel vystavuje vysokým pokutám,“ varuje Křížek.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Tiskové zprávy

Můj partner utrácí dvakrát víc než já, říkají Češi

Češi příliš nevěří ve schopnost svých partnerů hospodařit s penězi. Podezřívají své protějšky ze zbytečných výdajů a nedůvěra jde často tak daleko, že svým drahým polovičkám nejsou ochotni půjčit vůbec žádné peníze. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Poštovní spořitelny, který mapuje finanční chování a návyky Čechů.

ČSOB: Klidnou letní dovolenou většina podnikatelů nezná

Klidnou letní dovolenou většina z malých a středních podnikatelů a firem nezažije. Celá třetina z nich si o letošních prázdninách volno vůbec nevybírá. A z těch, co si pracovní oddech dopřejí, se jen 37 procent naplno věnuje odpočívání a vypouští práci z hlavy. Vyplývá to z analýzy trávení volného času v rámci …

Equa bank zvyšuje úročení spořicího účtu HIT na 1 % p.a.

Od 20. srpna 2018 zvyšuje Equa bank bonusový úrok u spořicího účtu HIT z nynějších 0,6 % p.a. na 0,8 % p.a. Se standardní úrokovou sazbou (0,2 %) tak mohou být vklady na tomto účtu zhodnoceny až 1 % p.a. Od počátku září navíc banka upravuje podmínky pro získání této bonusové sazby. Nově bude stačit v daném měsíci …

Nejčtenější

Dress code je povinný i ve vedru, jinak hrozí vyhazov

Pokud firma trvá na nošení dress codu, tedy předepsaného oblečení i v letních vedrech, nemá zaměstnanec šanci se této povinnosti vyhnout, jakkoli mu to může být nepříjemné. Za porušení firemních předpisů může v …

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …
Rolovat nahoru