Premiér Petr Fiala se ve svém už tradičním vánočním projevu snažil ze všech sil, aby současnost v Česku vylíčil co možná nejoptimističtěji. „Přesně před rokem jsem vám slíbil, že rok 2024 bude rokem naděje. Že společně překonáme obrovské výzvy, které jsem před chvílí jmenoval, a věci se obrátí k lepšímu. A to se splnilo,“ pronesl ministerský předseda.
Vyjmenoval i několik příkladů, které se z jeho pohledu podařilo vyřešit: například enormní inflaci, rozvoj energetiky nebo nasměrování země k moderní ekonomice. Současně ale připustil, že „samozřejmě nemáme hotovo“ a že „musíme dál pracovat na tom, co nás trápí“. Jmenoval například usnadnění stavby bytů.
Podle zmíněné analýzy ale situace zdaleka tak růžová není. Spíše naopak. Tuzemské podnikatelské prostředí má šesté nejhorší podmínky v evropské sedmadvacítce, oproti minulému roku se dokonce o dvě příčky propadlo. Za zhoršením stojí zejména rostoucí ceny elektřiny, které se od roku 2021 firmám více než zdvojnásobily, a také zvýšení daně z příjmu právnických osob z počátku roku 2024.
Zdražování elektřiny
Trend tedy není příliš optimistický: Česko se potýká se zhoršujícími se podmínkami pro podnikání, momentálně se nachází na 22. místě v EU. Mezi státy, které jsou na tom ještě hůře, patří Slovensko, Rumunsko či Itálie. Naopak severské státy nabízejí podstatně lepší podmínky. Jedničkou je Finsko.
Český byznys v poslední době zatěžují především zmiňované rostoucí ceny elektřiny. „Ještě v roce 2021 platily průměrně podniky (se spotřebou 500 až 1 999 MWh) desetinu eura za kilowatthodinu, nicméně do roku 2023 se tato cena vyšplhala na více než dvojnásobek.
Firmy v Česku tak nyní mají třináctou nejdražší elektřinu v unii. Tato hodnota se sice nyní blíží evropskému průměru, každopádně problém představuje zmíněný skokový nárůst,“ uvedl Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
Podnikání v ČR neprospělo ani zvýšení daní. Konkrétně v roce 2024 vzrostla daň z příjmů právnických osob v rámci konsolidačního balíčku z 19 na 21 procent. Korporátní daň v tuzemsku dosahuje čtrnáctou nejnižší hodnoty v EU, prakticky tak odpovídá unijnímu průměru.
Problém pražské burzy
Ve Finsku, které má nejlepší podnikatelské prostředí, dosahuje podle Indexu prosperity a finančního zdraví tržní kapitalizace burzy 96 procent hrubého domácího produktu (HDP). Takto vysoká úroveň poukazuje na sílu burzy, ale přináší i rizika, jako je možné přehřátí trhu nebo nízká diverzifikace.
„Ve srovnání s USA jde ale stále o nízké hodnoty. Ovšem koncentrace na několik málo odvětví může být určitým rizikem v případě přehřátí, či naopak propadu právě v těchto odvětvích,“ upozornil Petr Bártek, vedoucí akciový analytik České spořitelny.
Česko se naopak potýká s opačným problémem – tržní kapitalizace pražské burzy činí jen 17 procent HDP, což je osmý nejnižší podíl v EU. Malá velikost burzy vede k problémům, jako je vyšší zadlužování firem.
„Nízká tržní kapitalizace hlavního indexu akciového trhu a relativně nízké objemy obchodování odrazují větší investory a následně pak firmy od vstupu na burzu, ať už pro získání kapitálu na rozvoj, nebo třeba pro částečnou realizaci výnosu. Firmy tak musí při rozvoji spoléhat ve vyšší míře na rizikovější dluhové financování nebo se vzdát částečně či zcela kontroly nad firmou,“ vysvětlil Bártek.
Mezi příčiny nízké kapitalizace patří i konzervativní důchodový systém. „Ten totiž příliš nemotivuje k investicím do rizikovějších aktiv, jako jsou akcie,“ poznamenal Petr Bártek. Jako druhý důvod označil nízkou podporu akciového trhu ze strany politiků, kteří podle něj často přehlížejí konkurenční výhodu ekonomik, kde fungující akciový trh slouží jako zdroj financování rozvoje firem.
Česku chybějí start-upy
Zhoršené financování firem se odráží i na nižším počtu start-upů v Česku, jakkoliv za ním stojí více důvodů. Na milion obyvatel v tuzemsku připadá 166 start-upů, což je osmá nejnižší hodnota v EU. V tuzemsku totiž není podnikatelská kultura tak silná, podle expertů by byla zapotřebí větší podpora podnikání.
„My Češi, i když jsme podnikaví, stále nemáme mindset (myšlení – pozn. aut.) Izraelců či Američanů a riziko neúspěchu nás svazuje a mnohdy i přímo odrazuje od zakládání byznysů či start-upů,“ uvedl Tomáš Milota, šéf společnosti Seed Starter České spořitelny. Dodal, že mezi lídry v počtu start-upů na hlavu patří severské země, jako Finsko a Švédsko.
„Tyto státy staví na tradici vzdělávání a rovnostářské společnosti, kladou velký důraz na vytváření inovací, často spjatých s ekologií, a zapojují vysoké školy a vědce do aplikovaného výzkumu. To je cesta, která by Česku taky slušela a mohla pomoci,“ konstatoval Milota.
Na nízkou ochotu lidí podnikat upozornil rovněž Jan Indráček, výkonný ředitel Druhé ekonomické transformace. Podle něj k tomu přispívá i nízká nezaměstnanost.
„Bohužel se od roku 2013 nezapojujeme do mezinárodního výzkumu Global Entrepreneurship Monitor – ale tehdy se ukazovalo, že jsme na chvostu podnikavostí lidí. V Česku vidělo příležitosti pro založení firmy jen 23 procent Čechů, v Nizozemsku to bylo 33 procent, ve Švédsku třeba 64 procent,“ řekl Indráček.
Podle něj bychom se měli více zaměřit na rozvoj podnikavosti u mladých lidí, a to nejen na úrovni státu, ale i firem a neziskových projektů.
„Škola nás učí faktům a trestá nás za chyby, a to potřebujeme změnit. Zároveň nezapomínejme na to, že jsme země s jednou s nejnižší úrovní nezaměstnanosti v EU. Pokud všichni lidé mají práci, je logické, že budou v makro číslech zakládat menší množství nových firem,“ řekl Jan Indráček.
Rozšíření know-how a růst počtu firem a start-upů by mohly Česku pomoci zvýšit přidanou hodnotu domácích podniků. Zahraniční firmy totiž v Česku tvoří 45 procent přidané hodnoty, a tento podíl v posledních letech mírně roste. Za nižší přidanou hodnotu tuzemských firem může především zaměření české ekonomiky na subdodávky koncovým producentům.
„Tím se připravuje o vyšší přidanou hodnotu i část marže. Vyšší podíl zahraničních firem je v Česku daný historickým vývojem, kdy jsme potřebovali získat know-how a kapitál. Samotný počet zahraničních vlastníků ale není určujícím kritériem. Důležité je, zda zahraniční vlastník zemi přináší kapitál, který se propíše do investic,“ uvedla Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Dodala, že v Česku se na přidané hodnotě ze zahraničních vlastníků nejvíce podílí Německo s 34 procenty a Spojené státy se 14 procenty.
