Omezování programu pak bude zřejmě rychlé (o 15 miliard dolarů měsíčně, pozn. aut.) a skončí v polovině příštího roku. Centrální banka si totiž bude chtít vytvořit prostor, aby mohla případně zvýšit úrokové sazby už ve druhém pololetí příštího roku.
Tento krok koncem programu QE totiž podmiňuje. Náš odhad nicméně počítá se zahájením cyklu utahování měnových podmínek skrze úrokové sazby až na začátku roku 2023. Pak by se podle naší prognózy měly zvyšovat každého čtvrt roku o 25 bazických bodů (bb) a to až na úroveň 2,00-2,25 procenta.
Data z amerického trhu práce v srpnu výrazně zaostala za tržními očekáváními, když počet nových pracovních míst dosáhl pouze 235 tisíc, místo očekávaných 725 tisíc. To nás společně s vývojem covidové situace vedlo k tomu, že nyní předpokládáme, že Fed detaily ohledně konce programu oznámí až v listopadu či prosinci.
I tak se ale nadcházející zasedání bude kolem tohoto tématu točit. To, jak rychlé omezování nákupů aktiv nakonec bude, může napovědět i medián výhledu úrokových sazeb sestavovaný na základě predikcí guvernérů jednotlivých federálních bank.
Již v tom červnovém sedm z osmnácti guvernérů vidělo první zvýšení úrokových sazeb před koncem roku 2022, zbylých jedenáct v roce 2023. Vzhledem k inflačnímu vývoji a rychlému oživení americké ekonomiky je možné, že se medián ve prospěch roku 2022 přehoupne již na tomto zasedání.
To je podstatné z toho důvodu, že Fed opakovaně zdůrazňuje, že ke zvyšování úrokových sazeb přistoupí až tehdy, když budou nákupy aktiv zcela ukončeny. Pokud by je Fed omezoval tempem o 15 miliard dolarů měsíčně, tak jak nyní přepokládáme, mohl by poslední várku aktiv nakoupit v červenci příštího roku.
To by mu umožnilo zvýšit úrokové sazby již ve druhém pololetí roku 2022. Podle naší prognózy však americká centrální banka přistoupí k prvnímu „hiku“ až na začátku roku 2023, čímž by odstartovala cyklus utahování měnové politiky touto cestou.
Utahování měnových podmínek by pak podle našeho názoru zřejmě pokračovalo na každém zasedání, kdy by Fed měl k dispozici novou prognózu, tedy v červnu, v září a v prosinci, a to až do té doby, než by klíčová sazba dosáhla úrovně 2,00-2,25 procenta.
V každém případě bude diskuze a přibližování se omezování nákupů aktiv nahrávat americkému dolaru. Euro tak zřejmě v brzké době otestuje klíčovou úroveň 1,160-1,165 USD/EUR, jejíž prolomení by otevřelo dolaru prostor pro posílení až k hladině 1,120 USD/EUR.
Dobré zprávy pro americký dolar jsou však špatné zprávy pro českou korunu. Ta by sice mohla benefitovat ze spekulací na nadcházející utahování měnových podmínek Českou národní bankou, vývoj na světovém devizovém trhu jí však bude zřejmě brzdit.
Konec programu QE a rostoucí výnosy amerických dluhopisů, potažmo těch evropských, by naopak mohly pomoci dlouhému konci české výnosové křivky. Ten se právě díky nízkým zahraničním sazbám již od poloviny tohoto roku obchoduje pod úrovněmi kratších splatností.
Nicméně vývoj v USA ve spojení s oživením na eurovém trhu by měl podle nás dodat impuls i dlouhým korunovým sazbám a vytáhnout tak celou křivku z aktuální hluboké inverze. Výhody vyplývající z inverzní křivky korunového trhu IRS (úrokový swap, pozn. red.) tak postupně vezmou za své.
Autorka je ekonomka Komerční banky
(Redakčně upraveno)
