Analýzy potvrzují, že nejlepší perspektivu získání dobrého zaměstnání nabízejí technické obory – ať už je řeč o oborech středoškolských, nebo vysokoškolských.
Navzdory tomu, že absolventi technických oborů mohou počítat s výrazně větším zájmem ze strany zaměstnavatelů a s až o třetinu vyšší nástupní mzdou než jejich kolegové z humanitních oborů, studuje je dnes pouze 12 procent vysokoškoláků.
Z dat, které společnost Grafton Recruitment poskytla Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz), vyplývá, že zatímco absolventi technických oborů si práci nacházejí v průměru do 14 dnů, ti s humanitním vzděláním ho mohou hledat i čtvrt roku.
Je váš vysněný obor perspektivní?
Je tedy namístě, aby uchazeči o vysokou školu při své volbě zohlednili nejen své zájmy, ale také budoucí uplatnitelnost. „Při volbě oboru by se studenti měli zaměřit nejen na své osobní preference, ale také na dlouhodobou udržitelnost profesní dráhy a zejména na budoucí uplatnění na trhu práce,“ upozorňuje Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální agentury Grafton Recruitment.
Trh práce navíc prochází v důsledku digitalizace a automatizace turbulentním vývojem a není možné se spoléhat na to, že obory, které byly perspektivní před deseti lety, takové jsou a budou i nadále.
Zájem o techniku klesá
Z dlouhodobého šetření Grafton Recruitment vyplývá, že k nejperspektivnějším patří tzv. STEM obory, zaměřené na přírodní vědy, techniku, technologie a matematiku. Navzdory tomu počet jejich studentů u nás dramaticky klesá.
Na konci roku 2017 bylo v technických oborech evidováno 48 tisíc vysokoškoláků, v roce 2022 jich však bylo už o 11 tisíc méně. To je pokles o téměř jednu čtvrtinu během pouhých pěti let.
Firmy se v důsledku toho musejí vypořádat se stále větším nedostatkem zaměstnanců, kteří mají znalosti z těchto oborů. Například dle průzkumu asociace ABSL tento problém trápí až 63 procent společností v IT sektoru a v podnikových službách.
Přitom jsou tyto firmy připraveny nabídnout absolventům některého z oborů STEM vyšší nástupní mzdy. Jejich konkrétní výše se pochopitelně liší v rámci jednotlivých firem a kolísá také napříč jednotlivými oblastmi ČR.
Humanitní obory vydělají méně
Programátoři a vývojáři si v Praze vydělají mezi 60 až 80 tisíci korun, v Brně 50 až 65 tisíc a v Českých Budějovicích 50 až 60 tisíc korun. Na podobnou úroveň mezd dosáhnou i elektro projektanti, v Praze vydělají 50 až 70 tisíc, v Brně 45 až 55 tisíc a ve Zlíně 45 až 50 tisíc korun.
O něco hůře si stojí ekonomicky vzdělaný absolvent vysoké školy – na pozici účetní si v Praze vydělá 40 až 48 tisíc, v Brně 35 až 43 tisíc a v Plzni 35 až 40 tisíc. V případě absolventů humanitních oborů je propad ještě markantnější. Na pozici marketingového specialisty si sice v Praze mohou vydělat 38 až 48 tisíc korun, ale v Pardubicích 30 až 35 tisíc korun a v Ostravě dokonce 28 až 33 tisíc.
Vyučení s maturitou hvězdou středoškoláků
Zájem firem o absolventy technických oborů je patrný i v kontextu studia středoškolského. Z analýzy Úřadu práce ČR a datového týmu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR je patrné, že nejlepší volbou s ohledem na riziko dlouhodobé nezaměstnanosti je vyučení s maturitou, kde Úřad práce ČR eviduje jen osm procent dlouhodobě nezaměstnaných.
Zájem je zejména o kvalifikovanou technickou pracovní sílu a řemesla – konkrétně obráběče kovů, elektrotechniky, opraváře zemědělských strojů a stavebníky. Srovnáme-li to například s prodavači, kde je riziko dlouhodobé nezaměstnanosti dvacetiprocentní, je rozdíl markantní.
