Francouzský prezident Emmanuel Macron během své předvolební kampaně hovořil v březnu letošního roku o tom, že by měla být znárodněna část podniku EdF. Zdůvodňoval to tehdy snahou o dosažení větší energetické nezávislosti Francie a rovněž o dosažení uhlíkové neutrality prostřednictvím výstavby nových jaderných elektráren.

Oznámení francouzské premiérky má zřejmě návaznost na včerejší hlasování Evropského parlamentu, který na návrh Evropské komise schválil jádro jako zelený zdroj. Francouzská vláda tak nyní ani v nejmenším neriskuje reputační újmu, že by znárodňovala elektrárenskou společnost, která produkuje „špinavou energii“, totiž jadernou elektřinu.

PSALI JSME:
Jak Čechům zlevnit elektřinu, aniž by se stát zadlužoval? Vezměme si příklad z Francie

Bezprostředním cílem francouzské vlády je docílit znárodněním EdF možnosti dostatečně pružně ovlivňovat cenotvorbu podniku tak, aby bylo zajištěno, že za současné napjaté situace v evropské energetice francouzským domácnostem a firmám příliš nevzroste cena elektřiny. EdF už nyní podstatnou část jaderné elektřiny, více než čtvrtinu, musí z nařízení vlády dodávat za pevně danou cenu alternativním dodavatelům, kteří ji pak distribuují domácnostem a firmám.

Tato regulace je klíčovým důvodem toho, proč letos dle dat Eurostatu rostou ceny elektřiny pro konečné odběratele ve Francii meziročně zhruba pětkrát méně, než ceny elektřiny pro odběratele v Česku. Zdražování elektřiny ve Francii je jedno z nejslabších v celé Evropě.

PSALI JSME:
Michael Šnobr: Politici nás podvádějí. O jaderné energetice neříkají pravdu

Otázkou je, jak se k záměru francouzské vlády postaví menšinoví akcionáři EdF. Mezi nejvýznamnější z nich patří americký správce majetku BlackRock, americká investiční společnost Thornburg Investment Management, americké fondy Vanguard, norská centrální banka nebo třeba japonský státní penzijní fond.

Znárodnění Edf zřejmě zintenzivní veřejnou diskusi v Česku o možném znárodnění ČEZ, případně jeho určité části. Pokud by český stát měl plně získat tu část ČEZ, jež zahrnuje výrobu a distribuci elektřiny a také jadernou energetiku, vyšlo by jej vytěsnění menšinových akcionářů minimálně na 200 miliard korun.

Autor je hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
(Redakčně upraveno)

PSALI JSME:
„Znárodnění“ ČEZ by vyšlo minimálně na 200 miliard korun