Byt do kapsy nestrčíte, zlato za milion ano. Aneb když se porovnávají jablka s hruškami

Názor

Společnost Central Group ve své tiskové zprávě z tohoto týdne tvrdí, že „pražské byty strčily do kapsy zlato i burzu“. Zprávu největšího českého prodejce nových bytů a domů je ovšem nutné brát s notnou rezervou, už proto, ve firmě zřejmě někdo neumí až tak dobře počítat.

Porovnávat jablka s hruškami se prostě nevyplácí. Foto: Pixabay/koláž redakce FAEI

„Kdo investoval na začátku roku 2012 milion korun do bydlení v Praze, vydělal za pět let 680 tisíc korun. Naopak zlato, tradiční blyštivá investiční jistota, ztratilo za stejné období 12 procent a v plusových číslech se pohybovalo jen sporadicky,“ píše se ve zprávě doplněné o graf porovnávající zhodnocení investic od začátku roku 2012 do konce roku 2017, viz níže.

Zdroj: Central Group

Klíčový nesmysl je tvrzení, že „zlato se v plusových číslech pohybovalo jen sporadicky“. Člověk nemusí mít vysokou ekonomickou na to, aby věděl, že v mínusu může mít běžný účet, ale že komodita (a tou zlato také je) v mínusu z podstaty věci prostě skončit nemůže. Znalost tohoto faktu by měla patřit k všeobecnému ekonomickému rozhledu. Faktickou poznámkou budiž to, že obvyklé je uvádět cenu zlata ve vztahu k jedné troyské unci, nikoliv ke gramu.

A pak tu máme počty z první třídy – v Central Group porovnávali různé investice od začátku roku 2012 do konce roku 2017. A vyšlo jim toto: „Jestliže porovnáme výnosnost indexu PX50, zlata a nabídkových cen bytů za posledních 5 let, jako jednoznačně nejvýhodnější investice vychází pražské byty.“  Bohužel ani výkonná ředitelka Central Group Michaela Tomášková si nespočítala, že od začátku roku 2012 do konce roku 2017 je to roků šest (2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017), nikoliv pět, jak uvádí ve své citaci.

Dokážu si představit reakci prodejce zlata, který bude naopak odrazovat do investice do pražského bytu: Když si koupíte zlato za milion korun, vejde se vám do kapsy a můžete s ním okamžitě odcestovat. S bytem nebo s domem něco podobného neuděláte a ze dne na den ho rovněž neprodáte. Zlato vám na rozdíl od domu nebo bytu neshoří. Zlato se nezmění ani za tisíce let, ale byt nebo dům je třeba periodicky opravovat a rekonstruovat, čili musí se do něj opakovaně investovat.

Zlato nemusíte zapisovat do katastru a nemusíte z něj každý rok platit daně. Nikdo se z žádného veřejně přístupného seznamu na internetu nedozví, kolik zlata vlastníte. V katastrovém rejstříku si každý může zjistit, kolik máte nemovitostí, za kolik jste je pořídili a zda na ně máte hypotéku, jak velkou u které banky. A také i to, jestli máte s manželkou nebo manželem bezpodílové spoluvlastnictví. Zlato na rozdíl od nemovitostí nemá omezenou záruční lhůtu a nejsou u něj nutné reklamace kvůli nedodělkům.

A hlavně – zlato by nemělo být spekulativní investicí na pět nebo šest let, ale pojistkou na horší časy. Porovnávat jablka s hruškami se prostě nevyplácí.

POZNÁMKA REDAKCE: A jak se s tiskovou zprávou Central Group vypořádala média? Do včerejška jsme zaregistrovali tři mediální výstupy, ale ani v jednom případě si redakce nevšimla rozporu mezi sledovanými „pěti roky“ a rozpětím let 2012 – 2017. Server Hypoindex.cz zveřejnil tiskovou zprávu, autor píšící pod zkratkou „trn“ na serveru deníku E15 z tiskové zprávy vyšel a napsal vlastní text, byť dva odstavce v podstatě doslova převzal. Jana Brožková (Bydlet.cz) na portálu Kurzy.cz šla ještě dál: Až na jednu změnu (záměna verzálky za minusku v titulku) převzala tiskovou zprávu celou a podepsala se jako autorka článku plným jménem.

Tisková zpráva společnosti Central Group
Autorský článek Jany Brožkové na serveru Kurzy.cz. Najdi jeden rozdíl…

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Investice

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Jaká je budoucnost výškových dřevostaveb v Česku?

Analýza
V České republice stále platí zastaralá norma omezující výšku dřevostaveb na devět, respektive dvanáct metrů. Legislativa by se však měla brzy změnit. S ohledem na nespornou ekonomickou výnosnost projektů chtějí developeři stavět minimálně osmipatrové stavby (22,5 m), s výhledem do budoucna až osmdesátimetrové projekty, a to tzv. inženýrským způsobem.