Sledování fungování a jiné hříčky úřadů

Názor

Jedním z důvodů, proč stát nechce svěřit ochranu spotřebitelů nevládním organizacím, jsou údajně příliš vysoké náklady. Ve sněmovních výborech projednávaná novela zákona o ochraně spotřebitele organizace, jako jsou dTest nebo Sdružení obrany spotřebitelů, zcela ignoruje. Ministerstvo průmyslu a obchodu k tomu má pádný důvod. Nemohlo by totiž požádat o 41,3 milionu na posílení činnosti již zavedených úřadů, jmenovitě Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Kanceláře finančního arbitra a České obchodní inspekce, které by měly mít na řešení stížností občanů monopol.

Novela zákona o ochraně spotřebitele. Ilustrační foto: Pixabay

A jak už to tak chodí, bude založen další úřad, jakési ředitelství, které se bude zabývat „sledováním fungování řešení občanských sporů“ oněch čtyř vyjmenovaných institucí.

Ředitelství pro sledování fungování bude zřízeno na ministerstvu průmyslu a obchodu, bude mít dva zaměstnance s ročními osobními náklady 1 518 983 Kč. Investice hlavně do IT má činit 950 tisíc korun a provoz, propagace, školení aj. přijdou na 700 tisíc ročně.

Kancelář finančního arbitra při ministerstvu financí přibere pět zaměstnanců, na jejichž osobní náklady potřebuje 4 638 000 Kč, na věcné náklady 800 tisíc Kč a na investici 700 tisíc Kč.

ČTÚ nabídne devět míst za 4 638 000 Kč ročně, investice si vyžádá 2 631 750 Kč a provoz by měl stát 2 785 055 Kč.

ERÚ nabídne šesti novým úředníkům 4 250 000 Kč hrubého, na věcné náklady by měl dostat 1 360 000 a na investici 900 tisíc Kč.

ČOI se rozroste o osmnáct lidí, na osobní náklady pro ně počítá s 10 742 615 Kč, provoz si vyžádá 5 000 000 Kč.

NĚKDO VĚŘÍ STÁTU, NĚKDO NE

Čtenář jistě zaznamenal počet nul za každou číslicí a nezbývá než věřit, že si jich všimnou i poslanci. Možná se některý z nich zeptá, proč neušetřit a nesvěřit tuto činnost alternativním sektorovým ombudsmanům, jež předpokládá i evropská směrnice, kvůli níž novela zákona v podstatě vzniká.

Spotřebitel by tak měl možnost výběru, u kterého subjektu bude svůj problém řešit. Zda např. u ERÚ, nebo u nového subjektu, který mají v plánu vytvořit energetické firmy. Také pojistný trh připravuje institut ombudsmana pro pojišťovnictví, čímž by se k radosti Andreje Babiše ušetřily další peníze z rozpočtu, protože státem placené instituce by pak nemusely tak snadno bobtnat, jako například úřad finančního arbitra, který loni fungoval za 15 mil. Kč a na letošek požaduje dvojnásobek.

Vznik alternativních sektorových ombudsmanů by nestál daňové poplatníky vůbec nic. Peníze na jejich činnost by vyčlenily oborové asociace. Evropská směrnice navíc na tyto odborné ombudsmany klade velmi přísné podmínky, jako jsou zkušenost v oboru, VŠ vzdělání právního charakteru, zákaz působení v oboru tři roky po ukončení práce atd. Ale možná si ředitelé státních úřadů ony podmínky taky přečetli.

JINÉ ODLIŠNOSTI

Důvodová zpráva k novele zákona na ochranu spotřebitele podrobně líčí, proč stát nechce pustit do hry jiné subjekty. Tvrdí se v ní, že spotřebitelská sdružení nemohou hájit spotřebitele proto, že existují pochyby o jejich nestrannosti. Zřejmě od těch, na které si spotřebitelé stěžují. Říká se v ní také, že sdružení nejsou stabilní, a není tak jistota fungování systému.

Po zkušebním projektu ministerstva průmyslu a obchodu z let 2008 a 2009, jehož se nevládní organizace také zúčastnily, ovšem zněla jiná nota. Mimosoudně se podařilo vyřešit přes 80 % sporů, a tak nadšená vláda v květnu 2010 uložila ministerstvu průmyslu a obchodu „zahájit realizaci systému řešení mimosoudních sporů“. Už v říjnu 2010 se podařilo napsat o tom zprávu na resortní internetové stránky. A podobným želvím sprintem se po 5 letech návrh novely dostal do prvního čtení Sněmovny.

Vzhledem k tomu, že poslanci během svých jednání s hlubokým zaujetím studují noviny, jistě jim neujdou ani další souvislosti. Třeba o nestrannosti některých úředníků z ERÚ, kam už bez navigace po sérii žalob a trestních oznámení trefí většina pražských kriminalistů. Nebo o desítkách milionů z kapes daňových poplatníků, které úřady velmi nutně potřebují, aby mohly dál metastázovat v churavém těle státního rozpočtu.

A ti, kteří mají smysl pro humor, jistě ocení i náš příspěvek do diskuse.

Na stránkách navrhovatele novely, která vyřazuje ze hry nevládní subjekty, je od poloviny roku 2014 následující oznámení: „V souvislosti s ukončením pilotní fáze stávajícího projektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů a s přípravou jeho pokračování oznamujeme, že nejsou v současné době přijímána žádná podání. (Připomínáme, že pilotní projekt skončil v roce 2009!) Vzhledem k uvedené situaci jsme na přechodnou dobu dohodli s níže uvedenými nevládními spotřebitelskými organizacemi…, že budou pomáhat s řešením konkrétních spotřebitelských sporů. Doporučujeme proto, abyste se obrátili se svým problémem na některou z těchto organizací.

A následuje jejich seznam. Obsahuje názvy těch, kterým to novela zakazuje.

Zavřít reklamu ×

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..

Další z rubriky Spotřebitel

Nejčtenější

Kurzovní lístek
Chci nakoupit
Chci nakoupit
Chci prodat
EUR
EUR
USD
GBP
CHF
JPY
DKK
NOK
SEK
CAD
AUD
PLN
HUF
HRK
RUB

Češi chtějí silného lídra, který nás osvobodí od mocných a bohatých

Průzkum
Většina tuzemské veřejnosti příliš nevěří tomu, že by politici či elity hájili zájmy obyčejných lidí. Spíše mají pocit, že se o ně tradiční strany nezajímají. A v čele státu si přejí silného lídra, který by vzal zemi z rukou mocných a bohatých. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky poskytla Finančním a ekonomickým informacím (FAEI.cz) agentura Ipsos.