Téměř třetina lidí v době nouzového stavu omezila návštěvu lékařů. Z toho 44 procent nepovažovalo návštěvu v této době za nezbytnou, v 37 procentech případů zrušil návštěvu sám lékař. Až 15 procent Čechů ale současně přiznalo, že se bálo v době pandemie svého lékaře navštívit.
Vyplývá to z průzkumu ČAFF, která považuje za alarmující především přístup nemalé skupiny pacientů, kteří dlouhodobě užívají léky na předpis. Aniž by své rozhodnutí konzultovali se svým lékařem, sami si rozhodli o úpravě medikace. Podle asociace tím ohrozili svůj zdravotní stav.
Každý desátý pacient
Průzkum ukázal, že více než šest procent Čechů sama rozhodla o snížení množství léků na předpis, které užívají, a někteří (asi čtyři procenta) je vysadili úplně. Léky na předpis přitom pravidelně berou asi dvě třetiny obyvatel. Znamená to, že téměř každý desátý pacient tak ohrozil svůj zdravotní stav.
Důvodem byla obava z možné nákazy koronavirem Covid-19 v případě osobní návštěvy nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení kvůli získání receptu. Farmaceutické sdružení ovšem připomíná, že v době koronavirové krize poskytovali lékaři poradenství po telefonu a svým pacientům se rovněž snažili vypisovat e-recepty.
„Každá změna v dávkování u léků na předpis nebo jejich úplné vysazení bez konzultace s lékařem představuje pro člověka riziko. Situace, kterou koronavirová krize přinesla, je mimořádná, je potřeba se z počátečního období poučit a zajistit, aby nedocházelo k samovolné změně předpisové medikace ani v takovýchto vypjatých situacích,“ uvedl Martin Mátl, výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem.
Výhoda e-receptů
Koronavirová pandemie rovněž ukázala, jak efektivní může být právě elektronická forma předepisování receptů. Více než polovina pacientů totiž podle průzkumu České asociace farmaceutických firem uvedla, že právě pomocí e-receptů řešila doplnění stávajících zásob léků na předpis.
Lidé s lékaři telefonicky konzultovali také léky, které předpis nevyžadují. „Pokud bylo možné návštěvu lékaře odložit, tak jsme pacientům vyhověli nebo jsme návštěvu sami zrušili, či přeložili. I přesto trváme na tom, aby se lidé i v době pandemie nebáli v případě závažných akutních potíží lékaře po telefonickém objednání navštívit,“ řekl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.
Ostatně jaký fatální dopad může mít odkládání návštěvy u lékaře, ukázal případ zpěváka a kontrabasisty skupiny Spirituál kvintet Dušana Vančury, který v dubnu ve svých 82 letech náhle zemřel. Měl zánět zubu, ale kvůli koronavirové krizi nešel k lékaři. Zánět se mu rozjel, až dostal sepsi.
Podle doktora Petra Šonky je důležité konzultovat aspoň po telefonu svůj zdravotní stav i v méně závažných případech. „To se týká i situace, kdy je nutné vydání léků na předpis nebo doporučení koupit volně prodejné léky. Všechna zdravotnická zařízení – ať už samostatné ordinace nebo polikliniky a nemocnice – postupují podle přísných hygienických předpisů. Riziko nákazy je zde sníženo na úplné minimum,“ konstatoval Šonka.
Odkládané očkování
Nemocnice nebo polikliniky se od konce dubna postupně vracejí k normálnímu provozu. „Musíme však být stále opatrní. Když například odoperujete dospělému člověku páteř, tak mu musíte také zajistit následnou péči v podobě rehabilitace. Vše je provázané. Musíme tedy jednotlivé kroky ladit s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci,“ řekl nedávno Jaroslav Štěrba, ředitel Fakultní nemocnice Brno.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu rovněž upozornila, že koronavirová pandemie v některých případech prohloubila dlouhodobý sestupný trend proočkovanosti české populace. „Pandemie oddálila některá přeočkování jako např. proti klíšťové meningoencefalitidě,” řekl Igor Karen, místopředseda pro profesní záležitosti Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Odkládání očkování a přerušování již započatého očkování může být velmi závažné. „V případě, že nebudeme očkovat, sníží se celková proočkovanost, tedy kolektivní ochrana. Nemoci, proti kterým očkujeme, nevymizely, děti mohou onemocnět – především černým kašlem, závažnou hemofilovou infekcí, závažnou pneumokokovou infekcí, zkušenost máme již i s epidemií spalniček,“ konstatovala Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
Intervaly očkování jsou totiž nastaveny tak, aby si organismus vytvořil optimální množství protilátek, tedy optimální ochranu. V případě, že intervaly nejsou dodrženy, účinnost očkování může klesat.
Kecáte nesmysly!