Nová německá vláda totiž v reakci na dlouhodobé růstové problémy ekonomiky a probíhající rozklad evropské bezpečnostní architektury ustupuje od vysoce konzervativního a striktními pravidly svázaného přístupu k fiskální politice, který byl její nezpochybnitelnou součástí od konce druhé světové války.
Nejde přitom o žádnou žurnalistickou nadsázku. Počítejte s námi: Nová vláda pod vedením Friedricha Merze oznámila vznik nového infrastrukturního fondu v rozsahu 500 miliard euro. To na desetiletém horizontu znamená dodatečný výdaj zhruba 1,2 procentního bodu hrubého domácího produktu (HDP) ročně.
A to už je významný fiskální impuls, za který chtějí Němci opravit vše, co nefunguje – od fyzické infrastruktury v podobě dálnic, mostů či přenosové sítě, až po infrastrukturu digitální. Tento pozitivní efekt navíc umocní reforma dluhové brzdy na úrovni spolkových zemí, které již nebudou muset vykazovat vyrovnané rozpočty, ale budou moci hospodařit s deficitem 0,35 procenta HDP.
A pak jsou tu strategické výdaje na obranu, k jejímuž zajištění hodlá nastupující kancléř udělat po draghiovsku „cokoli je potřeba“.
Konkrétně to znamená rozvolnění pravidel dluhové brzdy, která nebude aplikována na obranné výdaje přesahující jedno procento HDP. Cesta k jejich navýšení z loňských 2,1 procenta HDP směrem k 3,5 procenta HDP (teoreticky ale neomezeně, pozn. aut.) je tak zcela otevřená.
Všechna tato opatření podléhají změně ústavy, kterou by měl příští týden schvalovat ještě „starý“ parlament. V tom mají CDU/CSU, SPD a Zelení ústavní většinu. Fascinující přitom je, že dohodnuté změny jdou celkově nad rámec ambiciózních předvolebních programů SPD a Zelených a fakticky rozvolňují německá rozpočtová pravidla pod úroveň těch celoevropských.
Výhledově je proto třeba počítat s podstatně vyššími deficity německých veřejných financí, stejně jako s rostoucím zadlužením, které v poměru k HDP může během další dekády atakovat 80 procenta. Tento nečekaný posun již reflektují dluhopisové trhy – výnos desetiletého Bundu (dluhopisu, pozn. red.) se ve středu skokově zvýšil o 28 bazických bodů, nejvíce od sjednocení Německa.
Německá fiskální bazuka by mohla vcelku rychle povzbudit ekonomiku skrze zlepšení sentimentu, zejména ve vztahu ke slabým soukromým investicím.
Samotné zvýšení veřejných investic pak může alespoň částečně kompenzovat negativní dopad amerických celních tarifů a v delším horizontu zvýšit potenciální růst. Před Německem je každopádně stále dlouhá a nejistá cesta k restartu hospodářského růstu. Vyhlídky na oživení se však viditelně zlepšily.
Autor je hlavní ekonom ČSOB Private Banking
(Redakčně upraveno)
