Nejsou to jen domečky pro automobily. Slouží rovněž jako skladiště zahradního nářadí nebo kol pro celou rodinu. Zakladatelé některých mimořádně úspěšných firem začínali v garáži – kupříkladu Steve Jobs s Applem nebo Jeff Bezos s Amazonem. Dnes jsou naprosto běžnou součástí rodinných domů, ale rovněž vysokých činžáků. Málokdo ovšem ví, jaká je historie garáží.
Musíme asi o 150 let proti proudu času. Předchůdcem garáží byla stodola či stáj. Ještě před nástupem automobilismu potřebovali lidé někde uschovat kočáry a povozy. Jelikož byly často otevřené a dřevěné, byly náchylnější k poškození za deště a mrazu. Velký zlom nastal s příchodem prvních aut. Majitelé těchto motorizovaných kočárů totiž museli řešit, že jejich vozy, které byly ve své době považovány za luxusní, kvůli parkování ve stájích a stodolách páchnou zvířaty. Na přelomu 19. a 20. století se proto stále častěji začaly objevovat stavby určené pouze pro uschování aut.
Garáže bez názvu
Garážím se začalo dařit zejména ve Spojených státech. Ačkoliv začátkem 20. století se jim ještě stále neříkalo garáž. Tento název odvozený z francouzského garer (v překladu chránit či poskytnout přístřešek) zlidověl až s postupem let. Právě 20. léta přitom pro garáže byla svým způsobem zlomová. Ve Spojených státech byly totiž přijaty zákony, díky nimž se výrazně modernizovaly silnice a dálnice. Výrazně tak rostl počet aut a s tím i garáží – zprvu zejména veřejných, které si lidé mohli pronajmout.
V meziválečných letech se však majitelé aut čím dál častěji uchylovali k výstavbě samostatné garáže na vlastním pozemku poblíž svého obydlí. „Garáže nebyly vyloženě součástí domu, uživatelé se je proto snažili alespoň sladit do stejných barev. Pevnou součástí domu se začaly stávat zejména v USA na přelomu 40. a 50. let, v Česku o tomto trendu můžeme hovořit až od porevolučních let,“ uvedl Jan Malysz, obchodní ředitel společnosti Lomax, která je tuzemským lídrem v produkci garážových vrat.
Důležitá byla i velikost, zpočátku bývaly domečky pro auta poměrně rozsáhlé, postupem času se garáže zmenšovaly. Jenže s tím, jak si stále více rodin pořizuje dvě nebo i tři auta, se znovu garáže rozšiřují. Dnes se doporučují rozměry 3 x 6 metrů pro jeden vůz. Kromě parkování tento prostor slouží i k jiným účelům. V Česku nejčastěji jako dílna či jako sklad jízdních kol či lyží. Objevují se však i případy, kdy je garáž využívána jako místnost navíc, například ke sledování televize.
Elektrické ovládání
Obzvláště rychlým vývojem a řadou inovací prošla také garážová vrata. Ta byla původně stavěna stejně jako vrata od stodol. Dvoukřídlé dveře se otevíraly do stran a obvykle byly zhotoveny ze dřeva. Jenže to nebylo příliš praktické. „Svého času byla populární plechová výklopná vrata, která si můžeme pamatovat i u nás. Na řadě starých garáží je ještě dnes uvidíme, zájem o ně už ale prakticky není, takže se téměř nevyrábí,“ řekl Jan Malysz.
Ve Spojených státech ve dvacátých letech dvacátého století experimentovali i s rozdělením vrat do sekcí a zasouváním přes roh do jedné ze stran budovy. Největší ohlas měl ovšem vynález C. G. Johnsona z roku 1921. Přišel totiž se zasouváním vrat nad hlavu. Využil tak nejen prostor pod stropem, ale poskytl tím i dokonalé řešení zejména majitelům malých garáží s nízkým stropem. Postupných změn se dočkaly i využívané materiály. Dřevo používané pro vrata od stodol postupně nahradil plech, motiv dřeva však nevymizel. Začal se totiž lisovat právě do plechu.
Postupným vývojem prošlo také ovládání garáží. V dnešní době již standardně dostane každý uživatel k vratům i dálkový ovladač. Vůbec první přitom spatřil světlo světa už v roce 1926. Na svědomí ho měl již zmíněný Johnson, rozmachu se tento typ dočkal až v 70. letech. „Bylo to zejména v zámoří, Česko mělo v tomto ohledu zhruba dvacet let zpoždění. V současnosti je však možné dálkové ovládání posunout ještě dál, a to připojením garážových vrat k systému takzvané chytré domácnosti. Tu tak může uživatel prakticky celou ovládat například pomocí chytrého telefonu,“ konstatoval Jan Malysz.
Garáž coby investice
Podle finančních expertů mohou být garáže poměrně zajímavou investicí. Jejich cena sice na některých místech dosahuje až stovky tisíc korun, ale proti novému rodinnému domu nebo bytu to jsou pořád hodně malé peníze. Cena garáží – zvláště na atraktivních místech – přitom pořád mírně roste. Ti, co nemají v přeplněných městech kde zaparkovat, jsou ochotni si za domeček pro auto i připlatit.
Se svou zkušeností se loni na portálu zbohatnu.cz pochlubil nejmenovaný mladý investor. Garáž koupil za 100 tisíc na jednom sídlišti ve městě, kde žije asi 70 tisíc obyvatel. „A hned další den jsem dával inzerát na pronájem garáže za 1100 korun za měsíc. Po asi třetím zopakování se mi konečně ozval pán a garáž si pronajal. Sečteno a podtrženo: investice 100 tisíc. Zisk za rok 13 200 minus daň. Pronajímal jsem ji tři roky, než jsem jí prodal za 200 tisíc korun,“ napsal mladý investor.
