To, že mají téměř tři čtvrtiny zaměstnanců práci spojenou s pozitivními emocemi, odpovídá výsledkům loňského průzkumu. I přesto chce ve svém zaměstnání v následujícím období zůstat jen 45 procent dotázaných.
Novou práci aktivně hledá 22 procent lidí, další třetina je otevřena dobré nabídce. Jedním z nejčastějších důvodů ke změně zaměstnání je nedostatečné finanční ohodnocení, na které si stěžuje až 64 procent zaměstnanců, nejvíce lidé z výroby.
Polovina ve stresu
Vedle nízké mzdy získává stále větší váhu také stres a příliš mnoho práce, na což si stěžuje bezmála polovina dotázaných pracovníků. Nejvíce se to pak týká lidí z obchodu a marketingu, nejméně naopak z podnikových služeb.
Únava a vyčerpání pak demotivují k většímu výkonu téměř třetinu dotázaných osob. „Do rostoucí míry stresu a přepracování se pak promítá také práce přesčas, kterou musí často vykonávat až pětina zaměstnanců. Další polovina pracuje nad rámec svých povinností alespoň občas, desetina naopak skoro nikdy,“ uvedl Martin Malo, ředitel Grafton Recruitment a GI Group.
Aby lidé byli v práci spokojení, potřebují toho ještě více, než třeba jen odpovídající mzdu. Je to zejména dobrý kolektiv, práce, která dotyčného baví, a zaměstnavatel, který na své lidi myslí.
Zatímco první dvě potřeby má podle aktuálního průzkumu naplněno více než 70 procent lidí, zájem zaměstnavatele pociťuje jen 51 procent dotázaných. Nejvíce pozitivní přístup svého šéfa postrádají pracovníci ve výrobě, nejméně v podnikových službách.
A 38 procentům chybí také inspirativní šéf a šance na kariérní postup. „Stále důležitější potřebou českých zaměstnanců je pak i možnost sladit pracovní a osobní život. Plných šedesát procent respondentů v tomto ohledu vnímá podporu ze strany svého zaměstnavatele, v podnikových službách dokonce dvaasedmdesát procent,“ řekl Malo.
Vstřícný zaměstnavatel
Vstřícnost svého zaměstnavatele vůči potřebám svých podřízených podle průzkumu vnímají nejčastěji lidé z IT, nejméně opět pracovníci z výroby. „Lidé, kterým zaměstnavatel vychází vstříc, mají svou práci rádi a méně touží po změně zaměstnání. Podpora se pak zaměstnavatelům vrací také v podobě vyšší spokojenosti a loajality zaměstnanců,“ doplnil Martin Malo.
Více než polovina zaměstnavatelů vychází svým lidem vstříc tím, že jim umožní vzít si volno na řešení osobních záležitostí; třetina poskytuje flexibilitu v tom, kdy a jak budou zaměstnanci dělat svou práci. Možnost ovlivnit pracovní náplň pak dává svým pracovníkům 27 procent zaměstnavatelů.
Zajímavým zjištěním průzkumu je fakt, že nejsilnějším motivátorem k lepšímu výkonu v práci již nejsou finance, ale dobrý pocit sám ze sebe. Za nejdůležitější jej označilo 59 procent dotázaných, nejčastěji šlo o opět pracovníky z IT.
Na druhém místě tohoto žebříčku skončila práce, která baví. Plných 38 procent účastníků průzkumu pak motivuje zodpovědnost a snaha nezklamat svého zaměstnavatele.
Nízká nezaměstnanost
Úvahám na případnou změnu zaměstnání nahrává také stále velmi nízká nezaměstnanost a nedostatek kvalifikovaných pracovníků ve vybraných oborech. Podle posledních zveřejněných údajů Úřadu práce ČR klesla nezaměstnanost v březnu o desetinu procentního bodu na 3,4 procenta.
Bez práce bylo 252 873 lidí, zhruba o 10,5 tisíce méně, než v předchozím měsíci. Zaměstnavatelé nabízeli 360 168 volných míst, což je mírný pokles. Loni v březnu byla nezaměstnanost v Česku 4,2 procenta.
S příchodem jara začínají sezónní práce. „Zaměstnavatelé momentálně hledají mimo jiné nové zaměstnance v zemědělství, lesnictví, ve stavebnictví a v logistice. Dlouhodobý zájem mají i o kvalifikované řemeslníky a výrobní dělníky. Zároveň roste zájem ze strany měst a obcí o pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací,“ uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Mezi okresy byl v březnu nejvyšší podíl lidí bez práce na Karvinsku, a to 8,4 procenta. Na Mostecku činil 6,4 procenta, na Bruntálsku 6,3 procenta a na Chomutovsku 6,2 procenta. Naopak v okrese Praha-východ byla nezaměstnanost jen 1,1 procenta, tedy nejméně v Česku. Pod dvě procenta se vešly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Benešov a Rychnov nad Kněžnou.
