V roce 1972 se v Praze konalo legendární hokejové mistrovství světa, na němž českoslovenští reprezentaci přerušili devítiletou vítěznou šňůru hráčů Sovětského svazu. Jak Finančním a ekonomickým informacím (faei.cz) sdělil portál Aukro, hokejku z tohoto šampionátu si v únorové aukci koupil sběratel za 50 tisíc korun.
Od roku 1963 nepoznalo mistrovství světa v ledním hokeji jiného vítěze než hráče tzv. sovětské sborné. Šampionát v roce 1972 se uskutečnil v Praze, poprvé v legendární holešovické hale. Odehrál se v atmosféře doznívajících událostí z jara 1968 a tvrdé normalizace.
Ostatně Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa, na konci března 1972 napsalo: „Šampionát se bude konat v období, kdy celá naše společnost, tělovýchovu nevyjímaje, se konečně vypořádala s dědictvím nezdravého vývoje v letech 1968 až 1969 a je opět na správné cestě budování socialistické společnosti.“
A pokračovalo: „Bude záležet na nás všech, abychom široké světové veřejnosti, která bude prostřednictvím MS naši zemi kriticky a pod drobnohledem sledovat, ukázali svým chováním, objektivitou v hledišti, pohostinstvím a projevem lidského přátelství vysokou společenskou úroveň i politickou vyspělost.“
Pod dohledem StB
Jak napsal historik Miloslav Jenšík ve své knize Devatero hokejových zastavení, režim neponechal nic náhodě. Akreditovaní novináři z Československa byli předem správně „vyškoleni“, před každým utkáním napochodovali do hlediště policisté k případnému potlačení demonstrací a první řadu sedadel kolem ledové plochy obsadili příslušníci StB (státní bezpečnosti, pozn. aut.).
Mentální nastavení československých hokejistů ale bylo jasné. Chtěli především porazit nenáviděné „Rusáky“, k čemuž je přímo i nepřímo vybízela široká veřejnost. Zlaté medaile si nakonec na krk pověsili reprezentanti ČSSR.
„Stalo se tak po urputných bojích, z nichž vyšli vítězně českoslovenští hokejisté, kteří tak po třiadvaceti letech získali v pořadí třetí titul mistrů světa. Není proto divu, že hokejka z toho mistrovství má pro mnoho fanoušků výraznou hodnotu,“ sdělilo Aukro.
Jeden dukát za 250 tisíc
V únorových aukcích se objevily ještě další zajímavé položky. Například sada mincí Hrady České republiky 2016 až 2020 se prodala za 347 126 korun, přičemž šlo o mince s nominální hodnotou 5 tisíc.
Ještě vyšší sběratelskou cenu měl zlatý desetidukát sv. Václava z roku 1931. Za tuto nádhernou minci ve sbírkovém stavu byl nový majitel ochotný dát 282 777 korun. Zmíněné aukci pak těsně šlapal na paty další svatováclavský dukát, tentokrát desetidukát z roku 1929. Prodal se za 249 900 korun.
První prsteny se údajně objevily již ve starověkém Egyptě kolem roku 3 tisíce let před našim letopočtem. Od té doby je tento tradiční šperk i nositelem mnoha významů, například ochranného, záslibného, magického či náboženského.
Zlatý prsten se sytě zeleným přírodním smaragdem o hmotnosti cca 3,5 karátů a se 40 diamanty o celkové hmotnosti cca 1,95 karátu se na Aukru prodal za 211 300 korun. „Prsten pocházel z Rakouska kolem roku 1990,“ uvedl Pavel Krejčíř, expert na sběratelství a starožitnictví portálu Aukro.
Rekordní pirátské LEGO
První pětku únorového top ten pak uzavřela sběratelská klasika v podobně LP Karla Kryla. Čtyři vinylové desky vydavatelství Šafrán se prodaly za 68 500 korun. Sběratele jiného zaměření pak potěšila aukce loveckého tesáku z přelomu 18. a 19. století. Získal ho za 36 200 korun.
Bible Reynek je známá svým přesným a srozumitelným jazykem. Dílo o rozsahu 1 600 stran vydané v roku 2014 se na Aukru prodalo za 25 000 korun. Jedna ze závěrečných aukcí únorového top ten pak znovu upozornila na značnou sběratelskou hodnotu starších setů stavebnice LEGO.
„Velká pirátská loď z 90. let byla tehdy pořízena pravděpodobně za částku v řádu stovek korun. Teď se prodala za 21 999 korun,“ upozornil na zhodnocení LEGO setu Pavel Krejčíř.
