Nyní, když se svět i česká ekonomika stabilizovaly, se firmy i pracovníci potýkají s klíčovou otázkou: Jaká je budoucnost home office? Je tento model udržitelný, nebo přináší rizika, která mohou ovlivnit produktivitu a efektivitu firem?
Před pandemií covid-19 patřila Česká republika k zemím s relativně nízkou mírou využívání práce z domova. Zatímco v roce 2019 tvořil průměrný počet zaměstnanců, kteří alespoň občas pracovali z domova, v Evropské unii 16 procent, v Česku takto pracovalo pouze deset procent zaměstnanců. Obvyklá pak byla práce na dálku dokonce jen pro pět procent českých pracujících.
Během pandemie se však tento podíl výrazně zvýšil a v důsledku ní došlo k výraznému a trvalému nárůstu využívání práce z domova. Před pandemií pracoval z domova každý dvacátý zaměstnanec, po ní to byl každý desátý.
Tento nárůst naznačuje, že práce z domova se stala trvalou součástí pracovního trhu v České republice. Nemluvíme zde však o stoprocentním home office, ale o hybridním modelu, kdy ve většině případů zaměstnanci pracují z domova méně než polovinu pracovního týdne.
Podle studie společnosti Moore Global z konce roku 2023 mezi téměř 2 000 vedoucími pracovníky středně velkých společností ve 12 klíčových světových ekonomikách se většina firem shoduje v tom, že hybridní práce zvyšuje produktivitu.
Až 77 procent vedoucích pracovníků uvedlo, že jejich firma začala po pandemii více podporovat práci na dálku, především v sektorech, jako je IT, finance, nemovitosti a pojišťovnictví. Naopak v odvětvích, jako je pohostinství, cestovní ruch a výroba, je home office výjimečný. Šest z deseti respondentů pak uvedlo, že hybridní práce má pozitivní dopad na jejich produktivitu.
Příležitost pro talenty z daleka
Že práce z domova přináší řadu výhod pro zaměstnance i zaměstnavatele, není žádným tajemstvím. Mezi hlavní a nesporné výhody patří rozhodně flexibilita a možnost lepšího sladění pracovního a osobního života. Čas, který by zaměstnanci strávili dojížděním, mohou věnovat rodině.
Mnoho zaměstnanců také oceňuje klid, který doma na práci mají, a s ním i spojenou produktivitu, protože jsou méně rušeni než v kanceláři. Na druhé straně však práce z domova přináší i jisté výzvy, s nimiž je potřeba počítat. Patří mezi ně riziko izolace, obtížnější komunikace a spolupráce s kolegy a potenciální rozmazání hranic mezi pracovním a osobním životem.
Některé studie také naznačují, že dlouhodobá práce z domova může vést k poklesu produktivity, zejména pokud nejsou nastavena jasná pravidla a struktura práce. Velmi tak záleží na komunikaci podmínek zaměstnavatele, ale také na disciplíně jednotlivých zaměstnanců.
Zaměstnavatel musí najít systém, který mu umožní efektivně měřit výsledky svých zaměstnanců a současně motivuje zaměstnance k plnění stanovených úkolů v rámci režimu home office. Z dlouhodobého hlediska by ovšem nárůst využívání práce z domova mohl vést k většímu zapojení matek malých dětí na trhu práce.
Dřívější návrat žen z mateřské dovolené do zaměstnání je stále ožehavé téma, flexibilita, kterou home office umožňuje, tak může pomoci. Práce z domova také umožňuje zapojení talentů z větší dojezdové vzdálenosti, kteří by nebyli schopni denně dojíždět za zaměstnáním.
Nutnost nastavit jasná pravidla
Průzkumy ukazují, že mnoho zaměstnanců by i nadále rádo využívalo možnost práce z domova, alespoň částečně. Tento přístup může přinést to nejlepší z obou světů – flexibilitu pro zaměstnance a zachování týmové spolupráce a firemní kultury.
Je však důležité, aby firmy pečlivě zvážily, zda je home office vhodný pro charakter dané práce a zda nesníží efektivitu zaměstnanců. Klíčem k úspěšné implementaci hybridního modelu je pak jasná komunikace, nastavení očekávání a poskytnutí potřebných nástrojů a podpory pro zaměstnance.
Firmy by proto měly přistupovat k implementaci práce z domova strategicky, s ohledem na specifika svého oboru a potřeby svých zaměstnanců, aby zajistily dlouhodobou udržitelnost a efektivitu tohoto pracovního modelu.
Postoj k práci z domova se dle zkušeností našich klientů různí. Některé firmy vyžadují návrat zpět do kanceláří s tím, že povolují svým zaměstnancům home office na jeden den v týdnu. Na druhé straně ale například banky snížily kapacitu pracovních míst a vůbec neumožňují zaměstnancům, aby se v kanceláři potkali všichni společně.
Domnívám se proto, že home office zůstane zachován i do budoucna, nicméně jeho uchopení a benevolence v nastavení systému bude na jednotlivých zaměstnavatelích. Lze však uplatnit strukturované parametry pro měření výsledků a výstupů zaměstnanců.
Autorka je partnerka poradenské skupiny Moore Czech Republic
(Redakčně upraveno)
