Zvláště v parných letních dnech je práce v mnohých kancelářích, ale i na jiných místech téměř nesnesitelná. Kvůli přehřátí a dehydrataci organismu hrozí vyčerpání, v krajních případech rovněž zdravotní potíže včetně bolesti hlavy, křečí nebo závratí. Dalším nepříjemným důsledkem je výrazné snížení pracovní výkonnosti.
Při lehké fyzické námaze dosahuje člověk stoprocentního výkonu při teplotách do 22 stupňů Celsia. Při teplotě 27 stupňů klesá výkonnost o čtvrtinu a při teplotě okolo 30 stupňů dokonce o celou polovinu.
Důležitá je rovněž optimální relativní vlhkost vzduchu, která by se měla pohybovat okolo padesáti procent. Má to i své zdravotní důvody: Takové prostředí je nejméně vhodné pro množení a přenos bakterií a virů včetně nového koronaviru.
Zajistit hygienické podmínky, bezpečnost a ochranu zdraví při práci všem svým zaměstnancům je základní povinností každého zaměstnavatele. A právě vhodná teplota na pracovišti patří obecně k nejdiskutovanějším tématům bezpečnosti práce.
Posouzení, zda je práce vykonávána v takzvaném teplotním riziku, se provádí měřením kulovým teploměrem. Zaměstnanci jsou posléze zařazeni do jedné z osmi tříd podle druhu vykonávané práce a podle jejich průměrného a celkového energetického výdeje – fyzické zátěže. Tato stupnice ale pouze orientační, proto si musí podnik podle vlastního uvážení zařadit své zaměstnance do vhodné kategorie a stanovit odpovídající pitný režim, přestávky případně zkrácení pracovní doby.
„V moderních kancelářských a výrobních budovách je řízení teploty díky vzduchotechnice a klimatizačním jednotkám jednodušší. Často ale není snadné se shodnout na ideální teplotě pro všechny zaměstnance, někteří si totiž naopak stěžují na chladné prostředí. Snažíme se ale se zaměstnavateli najít vždy nejlepší kompromis,“ říká Radek Škrabal, provozní ředitel společnosti SSI Group, která zajišťuje správu stovky budov různého charakteru.
„Naše doporučení je nastavení centrálního vzduchotechnického systému v letních měsících na parametry nejméně vhodné pro šíření bakterií a virů tzn. udržovat vnitřní prostředí budovy při 22 stupňů Celsia a relativní vlhkosti vzduchu kolem 50 procent. Tyto podmínky jsou podle studií nejméně vhodné pro množení a přenos bakterií a virů. S ohledem na covid-19 doporučujeme také měnit častěji filtrační vložky do vzduchotechniky,“ dodává Škrabal.
