Hotel Jalta, architektonický skvost Václavského náměstí, slaví 60. výročí

Boutique Hotel Jalta dotváří svou osobitou architekturou horní část pražského Václavského náměstí přesně šedesát let. Přes relativní mládí má tato unikátní budova své místo nejen na seznamu kulturních památek pražského historického centra, ale i na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Za dobu své existence poskytl hotel zázemí více než 2 milionům hostů včetně významných osobností, například Jeho svátosti Dalajlámovi či americké filmové hvězdě Bruci Willisovi.

Stavba podle návrhu architekta Antonína Tenzera byla díky své výjimečné fasádě a interiéru již v době svého vzniku v roce 1958 považována za nadčasovou a vymykala se tehdejší běžné tvorbě. Celkové náklady na výstavbu ve výši zhruba 40 milionů korun z Hotelu Jalta činily nejdražší budovu, jaká do té doby v Československu vznikla.

Architekt Tenzer v návrhu budovy využil prvků funkcionalismu, což ji odlišovalo od typické architektonické tvorby převládajícího socialistického realismu. O výběru materiálů pro fasádu – travertinu a mramoru – spolurozhodoval tehdejší prezident Antonín Zápotocký, sám vyučený kameník.

Na podobě Jalty se podílelo také několik oceňovaných umělců, kteří se v témže roce úspěšně prezentovali na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu, například Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová, Antonín Kybal či Václav Markup.

Jalta se stala Tenzerovou „nejosobnější“ stavbou. Navrhoval a kontroloval zde skutečně každý detail. Slavnostního otevření poslední květnový den roku 1958 se však Tenzer nezúčastnil – nebyl pozván. Sám se k této události vracel později v rozhovorech poměrně s nadhledem. Hotel byl prezentován jako dílo bez jmen, bez konkrétních tvůrců.

Hotel byl na tehdejší dobu luxusně vybaven. Vedle autorského nábytku, originálních svítidel, závěsů, koberců a ostatního zařízení navrženého přímo pro Jaltu měli hosté na pokojích k dispozici telefon, rozhlasový přijímač i televizor (je třeba dodat, že Česká televize začala vysílat těsně před započetím stavebních prací a celotýdenní vysílání zahájila právě v roce otevření hotelu). Topení vedené ve stropech doplňovala klimatizace. Všechny pokoje disponovaly vlastním sociálním zařízením. Do nadstandardních služeb patřila například i starost o obuv, se kterou bylo počítáno už v projektu: na pokojích byly malé skříňky – botníky vedoucí do chodby, kam hosté odložili obuv a personál jim ji vyčištěnou vrátil zpět, aniž by je jakkoliv vyrušoval. Ubytovaní mohli také využít služeb kadeřníka nebo hotelového automobilu.

V době zahájení provozu měl hotel 164 zaměstnanců. Ti, kteří komunikovali s hosty, museli ovládat cizí jazyky. Mezi zaměstnanci figurovali řemeslníci včetně čalouníka, zámečníka, instalatéra a truhláře, zřízenec pro čištění bot, pět pracovních sil v prádelně nebo číšník obsluhující výhradně pokoje Všichni měli jednotné oblečení, pokojské černé šaty s bílou zástěrou a čepečkem, číšníci smoking, vrátní tmavomodré a zřízenci šedé obleky. I zázemí pro personál bylo na vysoké úrovni, kromě šaten a umýváren se sprchami měli k dispozici koupelnu a vlastní kuchyni s jídelnou.

Raritou hotelu je protiatomový kryt s kapacitou až 250 osob nacházející se v jeho druhém suterénu.

V krytu, jehož existence byla poprvé odtajněna až v roce 1990, se dnes nachází veřejnosti přístupné Muzeum studené války. Za minulého režimu byl také hotel v centru pozornosti Státní bezpečnosti, jeho zdi byly prošpikovány odposlechy s centrálou umístěnou právě v podzemních částech hotelu.

Díky svému výjimečnému umístění stál hotel v centru převratných událostí, které se na Václavském náměstí odehrávaly. Podle odhadů bylo v hotelu za 60 let jeho existence ubytováno na 2,2 milionu hostů, mezi nimiž byly i významné osobnosti jako Jeho svátost Dalajláma, herci Mia Farrow a Bruce Willis, britský spisovatel Frederick Forsyth, rockové hvězdy Suzi Quatro a Bruce Springsteen, ale i domácí celebrity, například zpěvák Waldemar Matuška, či slovenský operní pěvec Peter Dvorský.

Aktuálně hotel vlastní a provozuje anglo-česká realitní společnost Flow East, která se již od roku 1990 zasazuje o ochranu pražského architektonického kulturního dědictví i celkovou obnovu samotného Václavského náměstí. Budova byla kompletně zrekonstruována v roce 2007, následovaly i další dílčí úpravy, díky nimž má dnes podobu luxusního butikového hotelu. Hotel Jalta nabízí ubytování v 94 pokojích a konferenční centrum pro 330 osob, jeho součástí je i restaurace COMO, specializovaná na tradiční českou, středomořskou a italskou kuchyni a sushi, s unikátním koktejlovým barem. Lobby hotelu pak zdobí jeden z originálních sítotisků Franze Kafky od Andyho Warhola.

„Boutique Hotel Jalta vyniká nejen svou architekturou, ale i dějinným významem v kontextu Prahy. Jsme rádi, že jsme tomuto klenotu mohli vrátit původní lesk a slávu. Hotel se těší vysokému zájmu návštěvníků z celého světa, kterým dnes díky zachování původních prvků i citlivě realizované modernizaci nabízí komfort i autentický vhled do historie,“ řekl Daniel Tylinger, generální manažer Boutique Hotelu Jalta.

Sdílet:
{{ comments.toggle_text }}

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Odesláním vyslovujete souhlas s dokumentem Všeobecné podmínky používání webových stránek

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Další z rubriky Tiskové zprávy

Počátkem roku 2018 používalo internetové bankovnictví 65 procent lidí

Internetové bankovnictví je standardním prostředkem pro ovládání a kontrolu financí pro dvě třetiny Čechů, podíl jeho uživatelů už ale nějakou dobu neroste. Zatímco v roce 2012 využívalo internetové bankovnictví 48 procent lidí, a v roce 2015 jich bylo již 67 procent, během posledních dvou let již další nárůst …

Nejčtenější

Dress code je povinný i ve vedru, jinak hrozí vyhazov

Pokud firma trvá na nošení dress codu, tedy předepsaného oblečení i v letních vedrech, nemá zaměstnanec šanci se této povinnosti vyhnout, jakkoli mu to může být nepříjemné. Za porušení firemních předpisů může v …

Brigádníky nenaláká ani 150 korun na hodinu

Firmy už od konce dubna hledají brigádníky na nadcházející letní měsíce. Jenže zájem je malý, klesá. Lidé, kteří mají přece jen o brigády zájem, nedokáží zdaleka pokrýt všechna volná pracovní místa. Podle údajů …
Rolovat nahoru